Lambertův ledovec

Lambertův ledovec (někdy také Lambertův proudový ledovec) je největší ledovec východní Antarktidy.[1] Jeho střed se nachází na zhruba 72° j. š. a 67,5° v. d.[2] Jedná se o největší ledovcový proud[3] a nejdelší ledovec na světě. Má 400 kilometrů na délku a 100 km na šířku (k roku 2014).[4] Podle United States Geological Survey je jeho délka 192 km a šířka 40 km.[5] Podle jiných odhadů je 65 široký a 710 km dlouhý.[6] Další publikace pak uvádí šířku ledovce na 65 kilometrů a délku na 525 kilometrů.[7] Rozloha je podle zmíněné knihy více než 1 milión kilometrů čtverečných,[4] což je pro srovnání skoro dvojnásobek rozlohy Francie.[8] NSCID pak uvádí stejnou délku a rozlohu jako zmíněná kniha.[9] Za svou délku (400 km) drží Guinnessův světový rekord za nejdelší ledovec.[10] V některých částech jeho hloubka dosahuje až 2500 metrů.[4]

Ledopád součástí Lambertova ledovce

Lambertův ledovec je jedním z nejrychlejších ledovcových proudů. Napojuje se na Ameryho šelfový ledovec, který se nachází na pobřeží Prydzova zálivu. Největší část ledovce se pohybuje rychlostí 400–800 metrů za rok, přičemž část směrem k Ameryho ledovci se pohybují rychlostí až 1200 metrů za rok.[11] Dle odhadů Andrew Hunda odvodňuje asi 12 % východoantarktického ledového příkrovu,[4] Australian Antarctic Division toto číslo odhadla na 10 %. Dle knihy Antarctica: Heart of the World z roku 2003 je to 8 %.[12] Výzkum publikovaný v roce 1999 toto číslo odhadl na 16 %.[13]

Lambertův ledovec

Poprvé jej popsal v roce 1952 John H. Roscoe. Ten jej pojmenoval „Baker Three Glacier“. Baker Three Glacier bylo kódové označení pro letadla, která v této oblasti v březnu roku 1947 prováděla výzkum jako součást Operace Highjump.[4] Je pojmenován po Bruci P. Lambertovi z Australian Department of National Development[5] a je součástí Australského antarktického území. Společně s dalšími oblastmi země Mac Robertsona, poblíž které se Lambertův ledovec nachází, byl na konci 60. a začátku 70. let 20. století zkoumán.[14]

Lambertův ledovec ve čtvercovém obrazci (barva znázorňuje rychlost pohybu – od hnědé (nejpomalejší) po červenou (nejrychlejší)

Byl využíván ke studování současné změny klimatu a historických změn. Většina výzkumných prací o Lambertově ledovci je prováděna dálkovým průzkumem, jelikož má ledovec velmi nízkou teplotu,[15] která klesá o 1 stupeň Celsia každých 100 metrů do hloubky.[16]

Vyskytuje se zde antartická houba[17] Lecidea cancriformis.[18]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lambert Glacier na anglické Wikipedii.

  1. It’s 93 Degrees Below Zero Here Right Now – 24/7 Wall St. [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Glaciers and ice sheets move under the load of their own weight [online]. RADARSAT-1 Antarctic Mapping Project [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Zalednění a změny permafrostu v kvartéru [online]. Brno: MUNI [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
  4. A. Hund, s. 443.
  5. Lambert Glacier [online]. United States Geological Survey [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
  6. JAIN, Sreepat. Fundamentals of Physical Geology. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2013. 488 s. Dostupné online. ISBN 978-81-322-1539-4. S. 241. (anglicky)
  7. BELCHER, Angie. Our Changing Earth. [s.l.]: Learning Media Ltd., 2000. 36 s. Dostupné online. ISBN 978-0-478-12570-2. S. 1. (anglicky) Google-Books-ID: YFF3CBdTjrEC.
  8. JOUZEL, Jean; LORIUS, Claude; RAYNAUD, Dominique. The White Planet: The Evolution and Future of Our Frozen World. Překlad Teresa Lavender Fagan. [s.l.]: Princeton University Press, 2013. 323 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4008-4469-2. S. 35. (anglicky)
  9. Lambert Glacier [online]. NSCID [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Longest glacier [online]. Guinness world records [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
  11. SOCIETY, National Geographic. Lambert Glacier Glides Along. National Geographic Society [online]. 2013-11-19 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
  12. TULLOCH, Coral. The heart of the world: Antarctica. 1. vyd. Sydney: ABC Books, 2003. 45 s. ISBN 0-7333-0912-7, ISBN 978-0-7333-0912-0. OCLC 55025750 S. 11.
  13. MANSON, Rachael; COLEMAN, Richard; MORGAN, Peter. Ice velocities of the Lambert Glacier from static GPS observations. Earth, Planets and Space. 2000-11, roč. 52, čís. 11, s. 1031–1036. Dostupné online [cit. 2020-05-20]. ISSN 1880-5981. DOI 10.1186/BF03352326. (anglicky)
  14. MILLS, William James. Exploring Polar Frontiers: M-Z. [s.l.]: ABC-CLIO, 2003. 845 s. Dostupné online. ISBN 978-1-57607-422-0. S. 389. (anglicky) Google-Books-ID: PYdBH4dOOM4C.
  15. Antarctic Glacier May Yield Clues To Global Climate Change. ScienceDaily [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
  16. ALLISON, Ian. The Mass Budget of the Lambert Glacier Drainage Basin, Antarctica. Journal of Glaciology. International Glaciological Society, 1979, roč. 22, čís. 87, s. 223–235. Dostupné online [cit. 2020-05-20]. ISSN 0022-1430. DOI 10.3189/S0022143000014222. (anglicky)
  17. Lecidea cancriformis [online]. GBIF [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
  18. Antarctic Taxa all Species within 1.0 degrees of the position (Latitude 73° 03' 55.1" S Longitude 67° 29' 23.3" E ) [online]. Australian Antarctic Data Centre [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • Andrew J. Hund, 2014. Antarctica and the Arctic Circle : a geographic encyclopedia of the earth's polar regions. Volume I, A-I. 1. vyd. [s.l.]: ABC-CLIO. 848 s. Dostupné online. ISBN 1610693930, ISBN 9781610693936. S. 443. (anglicky)
  • HERZFELD, Ute Christina. Atlas of Antarctica. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg, 2004. Dostupné online. ISBN 978-3-642-62418-6, ISBN 978-3-642-18515-1. DOI 10.1007/978-3-642-18515-1. S. 140–145. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.