Acidofilní doubrava

Acidofilní doubravy (Quercetea robori-petraeae) jsou světlé listnaté opadavé lesy s rozvolněným až téměř zapojeným stromovým patrem a druhově chudým podrostem, který tvoří zejména světlomilné druhy tolerující nižší pH půdy. V Evropě se vyskytují hojně v její oceanické části, směrem do nitra kontinentu postupně odeznívají; ve střední Evropě se vyskytují hlavně v nížinách a pahorkatinách na minerálně chudých a málo úživných kyselých substrátech (křemenné pískovce, buližníky, granity, ryolity, ruly), místy zasahují až do podhůří. Jejich rozšíření bylo výrazně ovlivněno lidskou činností: díky hrabání steliva a tedy dlouhodobým ochuzováním o živiny se zde mohl udržet dub proti konkurenci náročnějších stinných dřevin; mnoho doubrav však bylo vykáceno nebo přeměněno na borové kultury.[1]

Druhově chudá acidofilní doubrava

Charakteristika

Jestřábník zední

Stromové patro má nejčastěji podobu vysokokmenného lesa a je tvořeno na sušších a mezických stanovištích nejčastěji dubem zimním, méně často dubem letním; jako příměs se vyskytují nenáročné světlomilné dřeviny jako bříza, borovice nebo jeřáb ptačí, na vlhčích stanovištích i habr a lípa, ve vyšších polohách potom buk, jedle či smrk. Z keřů se na vlhčích stanovištích vyskytuje krušina olšová; keřové patro je však vzhledem k malé úživnosti stanovišť málo vyvinuto, často je tvoří pouze zmlazující druhy stromového patra.

Acidofilní doubravy patří pro svoje podmínky k našim druhově nejchudším typům lesní vegetace. Dominantami bylinného patra jsou trávy (metlička křivolaká, bika hajní, lipnice hajní, na vlhčích místech bezkolenec rákosovitý nebo ostřice třeslicovitá), případně keříky borůvek; z kvetoucích bylin rostou na sušších stanovištích druhy nenáročné na substrát, jako konvalinka vonná, různé jestřábníky, kručinky nebo vřes, na vlhčích vrbina obecná, na písku potom některé psamofyty.[2] Početně bývají zastoupeny mechorosty a lišejníky.[1][3]

Syntaxonomie

V podrostu suchých borových doubrav roste brusnice brusinka

Ve třídě Quercetea robori rozlišujeme pouze jediný svaz Quercion roboris – Západoevropské a středoevropské acidofilní doubravy, který se dále člení na následující asociace:[4]

  • LDA01 Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae – Mezofilní acidofilní doubravy
  • LDA02 Viscario vulgaris-Quercetum petraeae – Suché acidofilní doubravy
  • LDA03 Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum roborisBrusnicové acidofilní doubravy
  • LDA04 Holco mollis-Quercetum roboris – Vlhké acidofilní doubravy

Výskyt v Česku

V České republice se acidofilní doubravy vykytují po celém území od nížin do podhůří, hojněji v severních, středních a západních Čechách, méně často v karpatské části Moravy.

Odkazy

Reference

  1. Milan Chytrý (ed.): Vegetace České republiky 4. Academia 2013, s. 347-351
  2. CHYTRÝ, Milan (ed.). Katalog biotopů České republiky. Praha: AOPK, 2001. S. 206 a n..
  3. Quercetea robori-petraeae | Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné online.
  4. http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci/vegetace.php?lang=cz&typ=LD

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.