Kurt Taussig

Narodil se v Teplicích v rodině obchodníka s kůžemi. Během ekonomické krize ve 30. letech se jeho rodina ocitla bez prostředků vlivem ekonomické krize, jež zničila jejich podnikání. Vyučil se v Mostě optikem. V patnácti letech byl odvlečen do internačního tábora, ve kterém strávil několik týdnů. Díky organizaci sira Nicholase Wintona se jemu a jeho bratrovi Karlovi podařilo vyhnout se koncentračnímu táboru; byl v jednom z dětských transportů, které Winton organizoval.[2] V roce 1939 se dostal do Velké Británie, kde si následně podal přihlášku do RAF; prodělal výcvik v Jižní Rhodesii a Palestině.[3] Sloužil u britské 225. perutě. V roce 1942 se přihlásil do československých jednotek, nebyl ovšem přijat. Důvodem byl jeho německý původ. Do bojových operací (v řadách britské armády) se zapojil až začátkem roku 1945, přičemž létal na Spitfiru.[4][5]

V RAF sloužil i po skončení války, a to v Itálii a Rakousku. Ze služby odešel v roce 1947, po jejím skončení žil ve Velké Británii.

Jeho životní příběh poprvé zmapoval až slovenský historik Milan Herčút, který o něm v roce 2016 napsal knihu Spitfiry nad bojištěm: příběh československého pilota R.A.F. F/Lt Kurta Taussiga.[6] Širší veřejnosti jeho příběh zprostředkovala až série reportáží a následný dokument reportéra České televize Jana Beránka Nikam nepatřit z roku 2019.[7] Dokument byl později oceněn Zvláštní cenou Mileny Jesenské, kterou uděluje Česko-německý fond budoucnosti.[8]

Na základě usnesení Zastupitelstva města Teplic ze dne 14. září 2018 mu byl udělen titul Čestný občan města Teplic.[9] Zemřel v Londýně 19. září 2019.[3][10][11]