Seiffen
Seiffen, od roku 1956 s oficiálním názvem Kurort Seiffen (Lázně Seiffen), je německá obec v Sasku, v Krušných horách, ležící zhruba 60 kilometrů jižně od města Chemnitz, těsně za česko-německou hranicí. Seiffen spadá do zemského okresu Krušné hory (Erzgebirgskreis), jehož centrem je Annaberg-Buchholz. Obec je známa především díky produkci tradičních krušnohorských hraček a ukázkovým dílnám.[1]
Kurort Seiffen | |
---|---|
Radnice v Seiffenu | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°38′54″ s. š., 13°27′9″ v. d. |
Nadmořská výška | 650 m n. m. |
Stát | Německo |
spolková země | Sasko |
zemský okres | Krušnohorský okres |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 12,43 km² |
Počet obyvatel | 2 316 (31.12.2013) |
Hustota zalidnění | 186,3 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Martin Wittig (CDU) |
Oficiální web | www |
Označení vozidel | ERZ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o místě pochází z roku 1324, kdy byla oblast nazvána „Cynsifen“, což úzce souviselo s tehdy používanou metodou získávání cínu. V té době byla hornina „vymydlována“ („ausseifen“), v podstatě vymývána, čímž z ní bylo možné získat cín v podobě krup a zrn. Teprve později byla hornina těžena v celku. Roku 1451 se poprvé objevuje jméno „czyn Syffen.“ K roku 1486 zde stálo již 13 domů s 65 obyvateli. K roku 1551 je doloženo 14 usedlíků, vlastnících domy, a dalších 58 obyvatel. Roku 1600 zde došlo vzhledem ke stoupajícímu významu těžby rudy ke zřízení sídla důlmistra s horním úřadem. Roku 1620 byla poprvé zmíněna škola. Od roku 1625 se v obci usazovali čeští exulanti (viz odst. Heidelberg).
V letech 1776–1779 byl vystavěn osmiboký kostel, který je v současnosti jedním ze znaků obce.
Od druhé poloviny 18. století se v Seiffenu rychle rozvíjela produkce hraček a jiného dřevěného zboží. V 80. letech 18. století je v obci doloženo 40 soustružníků, v téže době započal i obchod se zámořím, kam byly vyváženy seiffenské výrobky. K roku 1810 je poprvé zmíněna dodnes používaná metoda místní výroby dřevěných hraček – tzv. Reifendrehen – „obručové soustružení“ na speciálním zařízení, při kterém dojde k vytvoření dřevěné obruče, jež má obrys požadovaného produktu, např. zvířátka apod. Obruč se poté nařeže na jednotlivé díly, které se mohou dále opracovat, nabarvit apod. V roce 1852 byla v Seiffenu zřízena státní odborná škola pro obor hračkářství. Celkový vývoj byl pak završen založením Hospodářského spolku krušnohorských výrobců dřevěných hraček roku 1919. Továrna na výrobu dřevěných hraček a vánočních předmětů Seiffener Volkskunst byla založena jako lidové družstvo v roce 1958.[1]
Heidelberg (Seiffen)
Do Seiffenu byla dne 1. dubna 1939 začleněna vesnice Heidelberg, která byla součástí farnosti Seiffen už od roku 1833.
Vesnici Heidelberg (Seiffen) založili exulanti, kteří uprchli do Seiffenu z rekatolizovaných Čech v průběhu třicetileté války a jejichž populace se v Seiffenu v průběhu let značně zvýšila. V roce 1656 si šest exulantských rodin koupilo řídký les s vřesovištěm od Caspara Heinricha von Schönberga z Purschensteina. Hospodáři pak vykáceli les, vytrhali pařezy a za dva roky založili vesnici, jejíž jméno Heidelberg se ustálilo kolem roku 1670. Prvním obyvatelem a rychtářem byl Elias Leonhardt, řemenář z Čech, který žil v Seiffenu od roku 1625. V celé této oblasti si místní dřevorubci v 60. letech 17. století začali přivydělávat výrobou dřevěného nádobí, knoflíků či vřeten. Základy k pozdější hračkářské výrobě položila rozvětvená exulantská rodina Lorenzova. V roce 1680 žilo ve vsi 21 rodin exulantů či jejich potomků.[2]
K farnosti Seifen patřil zpočátku i exulanty založený Deutschneudorf.
Pamětihodnosti, přírodní zajímavosti
- pinka
- Schwartenberg – 789 m, jedna z nejvyšších hor východního Krušnohoří
- letní bobová dráha
- Heidengraben – umělý příkop, založený v 16. století pro účely těžby
- Seiffenský kostel – pozdně barokní osmiboký kostel z druhé poloviny 18. století
Muzea
- Krušnohorské muzeum hraček Seiffen (Erzgebirgisches Spielzeugmuseum Seiffen) – Otevřeno roku 1953. Ukazuje vývoj krušnohorské produkce hraček od hornických kořenů až do doby, kdy se zdejší hračky staly světoznámým vývozním artiklem. Od roku 1973 je k muzeu přičleněno i muzeum divadla v přírodě, jehož výstavní prostory dokumentují na základě materiálů a předmětů z různých domků a dílen všední život v Krušnohoří v proměnách posledních staletí.
- Soukromé muzeum „Svět hraček Max Hetze Seiffen“ (Spielzeugland Max Hetze Seiffen) – V nejstarším hračkářském obchodě v obci bylo k jeho 125. narozeninám zřízeno roku 1991 muzeum, které ukazuje stovky exponátů z místní produkce za posledních sto let, které se zachovaly ve skladech.
Turismus – trasy
Přes Seiffen vede Evropská turistická trasa E3, Mezinárodní horská turistická trasa Eisenach-Budapešť a Turistická stezka německé jednoty (Cáchy-Zhořelec). Poblíž vesnice leží kemp.
Pravidelné akce
- Krušnohorský bikemaraton – Pořádán od roku 1993. Jde o první v Německu pořádaný závod horských kol. Roku 2005 se ho účastnilo kolem 1300 závodníků.
- Vánoční trh – koná se každoročně od roku 1990 o adventu. K jednomu z jeho vrcholů patří slavnostní zahájení v sobotu před 1. adventní nedělí s hornickým průvodem. Dalším vrcholem je 3. adventní neděle s velkou přehlídkou hornických spolků ze všech možných koutů Krušnohoří (Freiberg, Annaberg, Olbernhau).
Hospodářství
Hospodářská struktura obce je v současné době určována především turistickým ruchem, jenž je úzce spjat s výrobou tradičních krušnohorských výrobků.
V rámci Krušnohoří je Seiffen centrálním místem výroby dřevěných hraček, díky čemuž bývá tato oblast nazývána „harčkářským trojúhelníkem“. Přes 140 řemeslných podniků a výrobců tradičních produktů se zde sjednotilo v Družstvu soustružníků, sochařů, tesařů a výrobců hraček. Výroba lidových produktů probíhá především v menších dílnách či rodinných a řemeslných podnicích. Některé podniky čítají ale až několik desítek zaměstnanců, jako např. podnik „Erzgebirgische Volkskunst Richard Glässer GmbH Seiffen“, zaměstnávající na 100 lidí.
Produkce a prodej tradičních výrobků výrazně určují i vzhled obce. Podél hlavní ulice jsou všude k nalezení početné ukázkové dílny s obchůdky. Během adventu zavítá do Seiffenu každý víkend až 30 tisíc lidí. Krušnohorské muzeum hraček Seiffen navštíví každý rok okolo 50 tisíc lidí.
Turismus zaznamenal mezi lety 2000–2009 značný úbytek. I nadále však zůstává hlavním zdrojem příjmů a celkový počet přenocování převyšoval roku 2009 průměr krušnohorské správní oblasti až pětinásobně.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heidelberg (Seiffen) na německé Wikipedii.
- HARZER, Filip. V krušnohorské továrně na Vánoce: Covid zasáhl i dřevěné louskáčky. Seznam Zprávy [online]. Seznam, 2021-12-11 [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 54, 55, 60.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seiffen na Wikimedia Commons
- Galerie Seiffen na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky obce
- Stránky o obci