Kunhuta z Kolovrat
Kunhuta z Kolovrat, zvaná Kunka, (latinsky Cunegundis dicta Kolowrattovna)[1] byla česká šlechtična z rodu Kolowratů, řeholnice řádu benediktinek a v letech 1386–1401 abatyše kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.
| Kunhuta z Kolovrat | |
|---|---|
| Kněžna abatyše | |
 Miniatura Kunhuty v jejím breviáři | |
| Korunovace | 1386 |
| Narození | před 1350 |
| Úmrtí | 24. prosinec 1401 Praha |
| Pohřbena | Bazilika svatého Jiří |
| Předchůdce | Kateřina z Lipoltic |
| Následník | Anna Bartovna |
| Rod | Kolovratové |
| Otec | Ješko z Kolovrat |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Do úřadu abatyše nastoupila roku 1386 po delší službě v řádu, v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. Šlechtickým titulem byla jen rytířka, ale s korunou a berlou. Kariéře řádové sestry byla nepochybně zaslíbena již od dětství. Mezi mniškami v konventu Svatojiřského kláštera se připomíná za vlády abatyše Alžběty a převorky Bohunky koncem roku 1367. Tehdy se v jedné listině uvádí mezi vybranými členkami konventu, nebyla tedy již novickou, ale plnoletou po složení věčných řeholních slibů. Z toho lze odvozovat, že se narodila před rokem 1350. Uvádí se zdrobnělinou svého jména Kunka a označením, že je dcerou Ješka z Kolowrat. V klášteře měla ještě svou příbuznou Anežku, dceru Alberta z Kolovrat.[2] Do funkce abatyše nastoupila během roku 1386 a vykonávala ji až do své smrti v roce 1401.
Zemřela na Štědrý večer roku 1401 a byla pohřbena v bazilice sv. Jiří pod kazatelnou.[3]
Breviář
Do dějin české knižní a výtvarné kultury doby gotické se zapsala významnou objednávkou luxusního iluminovaného breviáře, v němž latinské liturgické texty doplňují celostranné malované a zlacené miniatury. Dala se v breviáři zpodobnit dvakrát. U celostranného výjevu Zvěstování Panny Marie klečí s rukama sepjatýma v gestu pokorné modlitby, oděná do černé kutny benediktinky, na druhé miniatuře do purpurového pláště abatyše. U nohou má rodový erb pánů z Kolovrat, jímž byla stříbrno-červená orlice v modrém poli. Breviář je významnou památkou knižní malby vrcholné gotiky, období krásného slohu druhé poloviny 80. let 14. století. Stylově předchází dvorské rukopisy krále Václava IV. (Bible Václava IV. ad.).
Rukopis se dochoval v Národní knihovně ČR v Praze a pro výstavní účely existuje jeho faksimile.
Odkazy
Reference
- SCHUBERT 1901, s. 100
- SCHUBERT 1901, s.96
- Ignaz Eugen Nowak: Erinnerungen an Sanct Georg. Prag 1836, s. 21
Literatura
- Ignaz Eugen Nowak: Erinnerungen an Sanct Georg. Prag 1836.
- Anton SCHUBERT: Urkunden-Regesten aus den ehemaligen Archiven der von Kaiser Joseph II. aufgehobenen Klöster Böhmens. Innsbruck 1901, s. 96-100.