Kumtor

Kumtor je po andském dole Yanacocha v peruánském regionu Cajamarca (nadmořská výška dolu je 3500-4100 metrů) v pořadí druhým nejvýše položeným dolem na těžbu zlata na světě. Základna dolu Kumtor a jeho technické zázemí se nachází v horském masívu Ak-Šijrak v nadmořské výšce 3600-3800 metrů, samotný důl a zpracovatelské provozy jsou ve výšce, přesahující 3900 metrů.Těžba probíhá necelých 60 km vzdušnou čarou směrem na jih od jezera Issyk-kul. Na opačnou stranu obdobná vzdálenost dělí důl Kumtor od hranic Kyrgyzstánu s Čínskou lidovou republikou. Od kyrgyzského hlavního města Biškeku je důl vzdálen více než 300 km směrem na jihovýchod. Nejbližšími většími sídly jsou obce Barskoon a Tamga poblíž ústí řeky Barskoon do jezera Issyk-kul. Největším městem v regionu je Karakol, vzdálený vzdušnou čarou necelých 70 km směrem na sever, avšak dostupný pouze dlouhou objížďkou přes Barskoon a dále podél jezera Issyk-kul.[1]

Ložiska zlata v horském masívu Ak-Šijrak objevili členové geofyzikální vědecké expedice "Kirgizgeologija" («Киргизгеология») již v roce 1978. Studii proveditelnosti těžby zlata v této oblasti zpracovala organizace Ginalmazzoloto při Radě ministrů Sovětského svazu v roce 1989, avšak realizace projektu byla kvůli předpokládaným vysokým nákladům odložena.Vláda Kyrgyzstánu, který získal nezávislost v roce 1991, z několika možných investorů vybrala kanadskou společnost Cameco Corporation, jednoho z největších světových producentů uranu a 4. prosince 1992 zástupci obou stran podepsali v Torontu příslušnou smlouvu o projektu Kumtor Gold (anglicky Kumtor Gold Project, rusky проект «Кумторзолото»). Po několika letech investic a příprav byla v roce 1997 zahájena těžba. V roce 2004 došlo k restrukturalizaci původního projektu. Vznikla společnost Centerra Gold Inc., s níž 22. června 2004 představitelé Kyrgyzstánu podepsali novou investiční smlouvu.

V roce 1998, rok po zahájení průmyslové těžby, byl získán první milión uncí zlata. V roce 2002 produkce zlata překročila 100 tun (3,2 miliónů uncí) . Při tehdejších cenách 320 USD za trojskou unci to to množství zlata představovalo hodnotu kolem jedné miliardy amerických dolarů. Celkem bylo za období let 1997-2010 v Kumtoru vytěženo 242,5 tun zlata. K 1. 1. 2018 měla společnost Kumtor Gold 2693 zaměstnanců, přičemž 2627 z nich bylo občany Kyrgyzské republiky.[2]

Důl Kumtor je ve vlastnictví kanadské společnosti Centerra Gold Inc. se sídlem v Torontu prostřednictvím její dceřiné společnosti Kumtor Gold Company. Do roku 2016 vlastnila kyrgyzská státní společnost Kyrgyzaltyn (ОАО «Кыргызалтын») 32,1 % akcií společnosti Centerra Gold Inc. Ačkoli se původně počítalo, že Kyrgyzstán svůj podíl v těžební společnosti ještě zvýší, došlo k pravému opaku. V roce 2016 společnost Centerra Gold Inc. investovala do zakoupení severoamerické těžařské společnosti Thompson Creek Metals Inc. a vydala kvůli tomu další emisi akcií, takže se podíl Kyrgyzaltynu v Centerra Gold v důsledku toho snížil na 26,6%.[3]

Kritici, včetně politické opozice, od počátku poukazovali na to, že smlouva se společností Cameco byla v roce 1992 uzavřena bez jakéhokoli výběrového řízení a že v této smlouvě jsou kontroverzní ustanovení, umožňující nerespektování kyrgyzských zákonů.

Havárie

Vasilij V. Vereščagin: Soutěska řeky Barskoon (1869)

V roce 1998 se do řeky Barskoon zřítil nákladní vůz, který převážel kyanid sodný, vysoce jedovatou sůl kyseliny kyanovodíkové, používaný v procesu loužení zlata z Kumtoru. Kontaminovaná voda z řeky se vodovodním potrubím dostala do obcí Barskoon a Tamga, kde ji místní obyvatelé používali jednak ve svých domácnostech a také k zalévání zahrádek a zemědělských pozemků. Celkem bylo zdravotně postiženo 1161 obyvatel zmíněných obcí, přičemž jeden člověk na následky otravy zemřel. Zahynulo mnoho domácího zvířectva, vznikly škody na zemědělské půdě a zavlažovací síti a m. j. byla značně poškozena také příroda v oblasti přírodní rezervace Džeti-Oguz (Džeti-oguzská soutěska neboli Skály sedmi býků, kyrgyzsky Жети-Өгүз).