Kulturní dům Slávie

Kulturní dům Slávie na jižním okraji historického centra Českých Budějovic byl postaven v letech 18711872. Objekt je chráněnou kulturní památkou.[1]

Kulturní dům Slávie
Účel stavby

koncerty, bar

Základní informace
ArchitektIgnác Ullmann
StavitelKarl Schmidt
StavebníkBeseda českobudějovická
Poloha
AdresaJirsíkova 243/2, České Budějovice, Česko Česko
UliceJirsíkova
Souřadnice48°58′18,89″ s. š., 14°28′33,49″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky38610/3-841 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled z protějšího břehu Malše

Historie

Popudem k projektu německého Spolkového domu, známého také jako Německý dům, byla výstavba domu místního českého spolku Beseda českobudějovická v roce 1869.[2][3] V letech 1870–1871 proběhla sbírka, z jejíhož výtěžku spolek koupil pozemky na pravém břehu řeky Malše. Jako architekt byl osloven Ignác Vojtěch Ullmann, jenž byl autorem několika novorenesančních budov v Praze,[4] nicméně plán pak podle některých zdrojů stavitel Slávie Karl Schmidt přepracoval.[3][2]

Základní kámen byl položen v červenci 1871, budova byla slavnostně otevřena 31. prosince 1872[2] a stala se sídlem několika lokálních německých sdružení a spolků a během Protektorátu i politických stran včetně NSDAP. Kromě schůzí a společenských akcí byl Německý dům využíván také jako tělocvična, kino a knihovna. [3]

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 zde sídlila například Komunistická strana a deník Jihočeská pravda,[3] V roce 1950 pak byla budova po konfiskaci předána městu a domu se říkalo „Slovanský“ a „Stalinský“. Z období 1956–62, kdy jej vlastnilo Ministerstvo národní obrany, pochází lidový název budovy „Armáďák“ (oficiálně Dům armády, Armádní dům či Posádkový dům armády).[2] Roku 1960, kdy se začal používat název „Dům osvěty“, patřila pod Park kultury a oddechu,[3] od roku 1963 je kulturní památkou.[5] Během 60. let 20. století byl kulturní dům hojně využíván také místními divadelními spolky.[2]

V 90. letech dům získaly Městské kulturní domy a dlouhodobě se zde pod hlavičkou různých organizací pořádají koncerty, taneční kurzy i plesy. Od roku 1993 se objekt nazývá KD Slavie.[2]

Od roku 2011 probíhá revitalizace objektu; město dokonce uvažovalo o jeho prodeji, ale v říjnu 2014 se jej rozhodla kompletně rekonstruovat. Sešlo i z plánu financování pomocí soukromých investic a rekonstrukce byla několikrát odložena.[6] Od června 2019 se jí zabývá komise pro soutěžní dialog jmenovaná Radou města.[7]

Popis

Dvoupatrová neorenesanční budova na Zátkově nábřeží je ve městě patrně nejvýznamnějším objektem 19. století.[8][9] Přední stěna je dekorovaná bosáží a zakončena tympanonem s kruhovým oknem v jeho středu. Okna druhého patra jsou od sebe oddělena pilastry s hlavicemi spojujícími římsy.[3] Za vchodovými dveřmi jsou vstupy do bočních částí, využívaných jako restaurace a kluby. Foyeru dominuje mohutné schodiště vedoucí k hlavnímu sálu, který může pojmout až 600 osob.[10]

V minulosti k domu patřila rozlehlá zahrada (dnešní Leninovy sady) vedoucí podél řeky dnešní Dukelskou ulicí až k Alešově, kde byla například k dispozici půjčovna loděk a lehátek, veranda, sportoviště a v letech 1877–1888 se zde provozovala i říční plovárna. Výstavbou Krumlovského mostu však objekt o zahradu přišel a od té doby se nachází pod úrovní silnice[2] spojující Senovážné náměstí s Lidickou třídou.

Služby

Hlavní sál i klubovna se pronajímají pro kulturní a společenské akce.[10] Music Club Slavia pořádá během července a srpna koncerty i na venkovní letní scéně.[11][12]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-07]. Identifikátor záznamu 38610/3-841 : Kulturní dům Slávie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. O KD Slávie. Kulturní dům Vltava [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. (česky)
  3. Dům kultury Slavie | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
  4. PAVEL, Jakub; ŠAMÁNKOVÁ, Eva. České Budějovice. Praha: Odeon, 1979. 234 s.
  5. Německý dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
  6. Českobudějovická Slavie se dočká rekonstrukce. ČT24 [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. (česky)
  7. OTTA, Edwin. Slavie zná členy komise, připravuje se rekonstrukce. ceskobudejovicky.denik.cz. 2019-06-25. Dostupné online [cit. 2019-08-07]. (česky)
  8. společenský dům - Německý dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
  9. Obří rekonstrukce Slavie může stát skoro půl miliardy. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. (česky)
  10. Nabídka prostor. Kulturní dům Vltava [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. (česky)
  11. Music Bar Velbloud [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. (česky)
  12. Slavia music club. slaviamusicclub.cz [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.