Kulturní dům Slávie

Popudem k projektu německého Spolkového domu, známého také jako Německý dům, byla výstavba domu místního českého spolku Beseda českobudějovická v roce 1869.[2][3] V letech 1870–1871 proběhla sbírka, z jejíhož výtěžku spolek koupil pozemky na pravém břehu řeky Malše. Jako architekt byl osloven Ignác Vojtěch Ullmann, jenž byl autorem několika novorenesančních budov v Praze,[4] nicméně plán pak podle některých zdrojů stavitel Slávie Karl Schmidt přepracoval.[3][2]

Základní kámen byl položen v červenci 1871, budova byla slavnostně otevřena 31. prosince 1872[2] a stala se sídlem několika lokálních německých sdružení a spolků a během Protektorátu i politických stran včetně NSDAP. Kromě schůzí a společenských akcí byl Německý dům využíván také jako tělocvična, kino a knihovna. [3]

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 zde sídlila například Komunistická strana a deník Jihočeská pravda,[3] V roce 1950 pak byla budova po konfiskaci předána městu a domu se říkalo „Slovanský“ a „Stalinský“. Z období 1956–62, kdy jej vlastnilo Ministerstvo národní obrany, pochází lidový název budovy „Armáďák“ (oficiálně Dům armády, Armádní dům či Posádkový dům armády).[2] Roku 1960, kdy se začal používat název „Dům osvěty“, patřila pod Park kultury a oddechu,[3] od roku 1963 je kulturní památkou.[5] Během 60. let 20. století byl kulturní dům hojně využíván také místními divadelními spolky.[2]

V 90. letech dům získaly Městské kulturní domy a dlouhodobě se zde pod hlavičkou různých organizací pořádají koncerty, taneční kurzy i plesy. Od roku 1993 se objekt nazývá KD Slavie.[2]

Od roku 2011 probíhá revitalizace objektu; město dokonce uvažovalo o jeho prodeji, ale v říjnu 2014 se jej rozhodla kompletně rekonstruovat. Sešlo i z plánu financování pomocí soukromých investic a rekonstrukce byla několikrát odložena.[6] Od června 2019 se jí zabývá komise pro soutěžní dialog jmenovaná Radou města.[7]

Dvoupatrová neorenesanční budova na Zátkově nábřeží je ve městě patrně nejvýznamnějším objektem 19. století.[8][9] Přední stěna je dekorovaná bosáží a zakončena tympanonem s kruhovým oknem v jeho středu. Okna druhého patra jsou od sebe oddělena pilastry s hlavicemi spojujícími římsy.[3] Za vchodovými dveřmi jsou vstupy do bočních částí, využívaných jako restaurace a kluby. Foyeru dominuje mohutné schodiště vedoucí k hlavnímu sálu, který může pojmout až 600 osob.[10]

V minulosti k domu patřila rozlehlá zahrada (dnešní Leninovy sady) vedoucí podél řeky dnešní Dukelskou ulicí až k Alešově, kde byla například k dispozici půjčovna loděk a lehátek, veranda, sportoviště a v letech 1877–1888 se zde provozovala i říční plovárna. Výstavbou Krumlovského mostu však objekt o zahradu přišel a od té doby se nachází pod úrovní silnice[2] spojující Senovážné náměstí s Lidickou třídou.

Hlavní sál i klubovna se pronajímají pro kulturní a společenské akce.[10] Music Club Slavia pořádá během července a srpna koncerty i na venkovní letní scéně.[11][12]