Kulajda

Pro přípravu kulajdy neexistuje jednotný recept, který by byl univerzální. Vyskytuje se mnoho variant, které se odlišují kořením a dalšími přísadami přidávanými do polévky. Občas se kulajda pro svoji sytost podává jako samostatný hlavní chod místo předkrmu. Mezi základní ingredience[1] patří brambory, smetana, vajíčka, máslo, mouka a čerstvý kopr. Pro dokyselení polévky se používá ocet nebo zakysaná smetana. Velice často jsou základem kulajdy také houby, které však však v historických záznamech chybí.[2]

Původ názvu kulajda není dodnes jednoznačný. Podle rodinné tradice Víta Korce z Trutnova jde o zkomolené jméno kdysi známé jihočeské lidové kuchařky Adelajdy Kuhové, narozené roku 1805, která byla původem Němka, takže se její jméno podle šumavského zvyku vyslovovalo Kuh Adelajde. Z tohoto jména lze odvodit po vypuštění některých slabik slovo kulajda. Další možností je, že slovo kulajda vzniklo z nářečního slova zakulat či zakudlit čili zahustit (moukou, případně jíškou) a tak vyjádřit, že se jedná o hustou polévku.[3] Nářeční sloveso zakudlit vzniklo pravděpodobně obměnou původního zakvedlat či zakverlat, které souvisí s německým slovesem quielen, tedy kvedlat.[4]

Existují také krajové varianty kulajdy. Na Vysočině říkají kudlavka, na Milevsku kulimajda. Samotný název kulajda eviduje Ústav pro jazyk český ze Sušicka, Táborska a Pelhřimovska.[3]

Ve světě je známá podobná polévka pod názvem parmentier podle francouzského lékaře, agronoma a propagátora brambor z konce 18. století Antoina-Augustina Parmentiera. Ten polévku nevymyslel, ale byla po něm pojmenovaná za zásluhy.[2] Jedná se o hustou bramborovou polévku s mlékem, jejíž hlavní přísadou je pórek.[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kulajda na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo kulajda ve Wikislovníku