Kudrleho hamr

Hamr se nachází jihozápadně od obce Rejta u Hamerského rybníka na Svinském potoce. Byl zřízen jako součást původního mlýna v roce 1771. Při dražbě 4. října 1847 získal hamr za 1461 zlatých konvenční měny svinenský měšťan Dominik Bušek, který vlastnil Buškův hamr a dodával zboží do železářství v Trhových Svinech. Posledním majitelem hamru z rodu Bušků byl Václava Buška, který zemřel v roce 1941. Posledním majitelem byl hamerník Martin Kudrle, který byl zetěm Václava Buška. Hamr ukončil svoji činnost v roce 1965. Vedle Buškova, Besednického a hamru v Sedle byl nejdéle pracujícím hamrem. Byl upraven pro rekreační účely se zachovanými prvky vnitřního vybavení dílny: chvostové kladivo (buchar), strojní nůžky, dvě ohřívací pece. Část vybavení je v expozici Buškova hamru.[2][3][4][5]

Dům čp. 225 je zděná budova z lomového kamene postavena na půdorysu obdélníku se sedlovou střechou. Jižní průčelí bylo prolomeno dvěma okny a vchodem s kamenným ostěním. Nad dveřmi je datace 1771. Na severní straně byl náhon z něhož byla vedena voda na vodní kolo, které hnalo chvostové kladivo. Z hřídele vodního byly poháněny strojní nůžky na stříhání kovu za tepla. Turbína poháněla transmisní hřídel, z níž byla pohybová energie přenášena na generátor, exhaustor pro dmýchání výhní, soustruh a brus.[6]

V roce 1930 v hamru byla tři vodní kola na svrchní vodu, průtok 0,17 m³/s, spád 3 m a výkon 4,3 HP, se třemi ohřívacími pecemi. V roce 1936 byla instalována Francisová turbína.

Hamr vyráběl různé nářadí pro zemědělství a lesnictví. Specialitou byla výroba oracího náčiní a nástroje pro dobývání rašeliny.