Krasobruslení na Zimních olympijských hrách 1924

Závod se skládal z povinných cviků – závodník musel absolvovat šest povinných figur – a z pětiminutového volného programu. Závodu se nezúčastnili mistr světa z roku 1923, Fritz Kachler z Rakouska a maďarský mistr Andor Szende, takže boj o olympijský titul se zúžil na souboj Gillise Grafströma a Willyho Böckla. V předchozích dvou vzájemných utkáních vždy zvítězil Švéd. Grafström byl excelentní v povinných jízdách a byl také pokládán za elegantního tanečníka s nesmírným citem pro hudbu. Po nejlepších povinných cvicích mu stačilo k obhajobě vítězství z roku 1920 druhé místo ve volných jízdách. Vídeňák Willy Böckl sice zajel nejlepší volnou jízdu, ale body mu na první místo nestačily. Přes pád ve volné jízdě Grafström, i díky některým z rozhodčích, kteří ho zařadili na první místo, zvítězil.

Problémy s rozhodčími poznamenaly i umístění československého reprezentanta Josefa Slívy. Jeho výbornou volnou jízdu jeden z rakouských rozhodčích dokonce ohodnotil nejnižší známkou a byl po protestu československé výpravy oprávněně ze sboru rozhodčích odvolán. Výsledky se však samozřejmě neměnily a tak československý reprezentant skončil na čtvrtém místě.

John Page, Nathaniel Niles, Melville Rogers a Pierre Brunet bojovali také v soutěži sportovních dvojic. Pro Gillise Grafströma a Nathaniela Nilese to byly již druhé olympijské hry.

Disciplína	Zlato	Výkon	Stříbro	Výkon	Bronz	Výkon
muži	Gillis Grafström Švédsko (SWE)	367,89	Willy Böckl Rakousko (AUT)	359,82	Georges Gaitschi Švýcarsko (SUI)	319,07

Oficiálně byli klasifikováni pouze závodníci na prvních šesti místech. Další závodníci jsou v oficiálních výsledcích z olympiády uvedeni jako neklasifikovaní.

Ke startu bylo přihlášeno osm krasobruslařek ze šesti zemí. Závod se skládal z povinných cviků (šest figur) a volné čtyřminutové jízdy. Mezi rozhodčími byli také Fin Walter Andreas Jakobsson a Belgičan Georges Wagemans, kteří později startovali v soutěži sportovních dvojic. S obhájkyní olympijského zlata Magdou Julinovou a Sveou Norénovou zde chyběly dvě velké favoritky, takže Herma Szaboová, mistryně světa z let 1922 a 1923, téměř bez obtíží vyhrála jak povinné cviky, tak i volné jízdy. Spolu s Willy Böcklem byla členkou Vídeňského bruslařského spolku a její medaile byla první zlatou medailí pro Rakousko v historii zimních olympiád. Překvapivé stříbro pak získala závodnice z New Yorku, Beatrix Loughranová, která přijela do Chamonix jako vicemistryně své země. Mistryně Spojených států Theresa Blanchardová-Weldová skončila až čtvrtá, když v boji o bronz těsně podlehla Britce Ethel Muckeltové.

Jako poslední skončila Sonja Henie, která se stala se svými 11 roky a 295 dny nejmladší účastnicí I. zimních olympijských her. Tisk ji od této olympiády někdy také láskyplně nazýval slečna Hopla, protože při pádu na počátku své volné jízdy prohlásila pouze „hopla“ a začala jízdu znovu od začátku. Jinak Henieová moc pozornosti soupeřek nevzbudila, pouze vítězná Herma Szaboová okomentovala její účast slovy: „S dětmi nezávodím!“ Později Henieová mezi roky 1928 a 1936 třikrát tuto soutěž vyhrála.

Ethel Muckeltová, Theresa Blanchardová, Andrée Jolyová a Cecil Smithová startovaly také v soutěži sportovních dvojic. Pro Muckeltovou a Blanchardovou to byly již druhé olympijské hry.

Disciplína	Zlato	Výkon	Stříbro	Výkon	Bronz	Výkon
ženy	Herma Szaboová Rakousko (AUT)	299,17	Beatrix Loughranová Spojené státy americké (USA)	279,85	Ethel Muckeltová Velká Británie (GBR)	250,07

Oficiálně byli klasifikováni pouze závodnice na prvních šesti místech. Další závodnice jsou v oficiálních výsledcích z olympiády uvedeny jako neklasifikované.

Olympijské soutěže sportovních dvojic se zúčastnilo 9 párů ze 7 zemí. Závod se skládal z pětiminutové volné jízdy s doprovodem dechové kapely. V soutěži se sešla většina nejlepších párů světa, chyběl pouze norský pár Alexia a Yngvar Brynovi. Závod byl napínavý do samého konce. O první místo sváděli souboj Ludowika a Walter Jakobssonovi – mistři světa z roku 1923 z Helsinek – s Helene Engelmannovou a Alfredem Bergerem – mistry světa z Vídně roku 1922.

Během soutěží došlo i k trapnému omylu, kdy se jediný kanadský pár dlouhé minuty domníval, že zvítězil a dokonce jeden z francouzských novinářů tuto domnělou senzaci zaslal do svých novin. Ve skutečnosti však tento pár skončil až sedmý. Z devíti zúčastněných párů jich bylo pět již na své druhé olympiádě.

Disciplína	Zlato	Výkon	Stříbro	Výkon	Bronz	Výkon
sportovní dvojice	Rakousko (AUT) Helene Engelmannová Alfred Berger	10,64	Finsko (FIN) Ludowika Jakobssonová Walter Jakobsson	10,25	Francie (FRA) Andrée Jolyová Pierre Brunet	9,89

Oficiálně byly klasifikovány pouze páry na prvních šesti místech. Další páry jsou v oficiálních výsledcích z olympiády uvedeny jako neklasifikované.