Krásná (Kraslice)

Osadu založili cisterciáci z klášteru ve Waldsassenu patrně někdy v období let 1184–1274.[6] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1348, kdy je Krásná uváděna v soupisu vsí prodaných klášterem rytíři Rüdingerovi ze Sparnecku.[7][6] Německá literatura posouvá první zmínku do roku 1274.[8]

V Krásné měl klášter chmelnice a podíly na horních právech. V době rozmachu dolování na Kraslicku v 17. století je v Horní knize Kraslic uvedeno sedm dolů v Krásné. Řada dalších dolů se nacházela v bezprostředním okolí. Těžily se zde rudy stříbra a olova.[6]

V roce 1785 měla vesnice již školu pod vrchnostenským patronátem, dvojtřídní s 94 žáky v roce 1930. Roku 1850 se stala Krásná samostatnou obcí. V roce 1934 žilo v obci 1 100 obyvatel, 1 091 německé národnosti, dále zde žili čtyři Češi a pět osob jiných národností. Pod obec spadala osada Zátiší (Ruhstadt) při silnici z Kraslic do Lubů.[6]

Za druhé světové války byl v Krásné jeden ze zajateckých táborů. Bylo v něm umístěno 108 sovětských zajatců.[6]

Územní struktura sídla byla výrazně změněna po poválečném vysídlení německého obyvatelstva. Obec se nepodařilo dosídlit, část zástavby zanikla, významná část domů zůstala neobydlená. Z obce zůstala pouhé torzo. Zbylé zastavěné plochy jsou převážně soustředěny podél jediné páteřní komunikace. Kdysi rozlehlé venkovské sídlo má nyní charakter rozvolněné zástavby podél jediné silniční komunikace. V jižní části převažuje obytná výstavba, na kterou navazují plochy pro zemědělskou výrobu. Severní část tvoří především rekreační objekty.[9]

• Kaple Nejsvětější Trojice – původně barokní kaple se sedlovou střechou a hranolovou zvoničkou, jež byla v 19. století upravena. Po druhé světové válce kaple zchátrala, opravena a znovu vysvěcena byla roku 2002.[8]
• Památný strom Lípa v Krásné u Kraslic