Kostel svatého Václava (Hrbokov)

Podle staré pověsti byl kostel založen během křižáckých výprav do Svaté země konce 12. století. První písemné záznamy jsou z let 1349-1351. V této době stála v Hrbokově fara. V letech 1501 a 1540 byly pro kostel ulity první známé zvony. Zůstaly zde až do konce 18. století, kdy byly převezeny do nového kostela ve Vápeném podole. Tam sloužily až do let 1918 a 1941, kdy byly zabaveny pro válečné účely. V roce 1608 byl Hrbokov společně s obcí Stolany prodán k heřmanoměstskému panství. Třicetiletá válka (1618-1648) byla pro osadu i kostel katastrofou. Po válce byly ve vsi pouze dvě usedlosti a kostel zůstal bez bohoslužebného vybavení. V průběhu 17. století zanikla hrbokovská fara a kostel se stal filiálním kostela sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci. Koncem 18. století byl postaven kostel ve Vápenném Podole a v roce 1785 sem byl kostel zahrnut do obvodu.

Původní kostel byl dřevěný, ale později se přestavěl na kamenný. Ve zprávách z 18. a začátku 19. století se o něm mluví jako o prastarém, ale bez bližšího popisu jeho stavby. V letech 1841-1846 byl starý kostel částečně zbourám a na jeho místě byl postaven kostel nový stavitelem Antonínem Wamberou z Heřmanova Městce. Stavební náklady činil 2 900 zlatých (tj. asi 58 tisíc předválečných Kč). V roce 1855 byl posvěcen nový zvon a oltářní obraz sv. Václava. V letech 1869-1874 byl kostel opravován a byla mu v západním průčelí přistavena věž. I přesto kostel chátrá a v roce 192é musel být kostel zbourán a na jeho základech byl postaven nový kostel ve stejném slohu i rozměrech. Stavitelem byl Karel Netušil z Heřmanova Městce. V roce 1927 byly již po třetí pořízeny dva nové zvony, sv. Václav a sv. Marie, které však byly za druhé světové války zabaveny a odvezeny.

V sedmdesátých letech 20. století byly veškeré prostory kostela vyzdobeny mysticko-náboženskými freskami moderního charakteru od akademického malíře Vojmíra Vokolka.

Pověst o Hrbokovském kostelu je zapsána německy v pamětní knize Memoralienbuch der Lokalie Podoll, která byla od roku 1836 vedena na faře ve Vápenném Podole. Pověst vypráví, že byl kostel založen jistým knížetem Hrboslavem, rytířem z bojanova, nad hrobem jeho bratra Václava. Ten byl obžalovám svým strýcem, rytířem Rozpukem, který se chtěl zmocnit Bojanova, že se dopustil vraždy na svém, v Palestině se nalézajícím bratru Hrboslavovi. Byl předvlám před tajný soud do Pekliny a tam odsouzen k smrti. Jeho tělesné pozůstatky byly podle pověsti pohřbeny strážcem jeho hradu na místě, kde dnes stojí hrbokovský kostel.

Když se Hrboslav vrátil z Palestiny a byl seznámen se smutným koncem bratra Václava, zabil na hradě svého strýce Rozpuka, ujal se svého dědictví a nad hrobem bratra Václava vystavěl k jeho poctě kostel. kolo kostela byla postavena nová stavení a vesnice byla na Hrboslavovu památku nazvána Hrbokov.