Kostel svatého Prokopa (Nadslav)

Kostel svatého Prokopa v Nadslavi je jednolodní gotický kostel. Kostel je obklopen hřbitovem, který je ohrazen kamennou zdí na téměř kruhovém půdorysu. Do areálu kostela také patří dřevěná zvonice z 19. století u západního průčelí kostela. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Kostel svatého Prokopa
Místo
StátČesko Česko
Souřadnice50°25′19,88″ s. š., 15°15′41,32″ v. d.
Další informace
Kód památky25024/6-1277 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První historicky doložená zmínka o Nadslavi je z roku 1361, kdy se připomíná plebán, musel tu tedy stát kostel[2]. Kostel byl vystavěn pravděpodobně kolem roku 1340 Sdessou/Zdeňkem Straníkem ze Střevače a Nadslavi. Ves vlastnil v letech 1365-1379 snad týž Zdeněk z Nadslavi, který získal i Kopidlno, roku 1383 tam byl zmíněn jeho stejnojmenný syn[3]. Okno v lodi i klenba mají výrazně raně gotický charakter, proti tomu kružby se sférickými motivy svědčí až o době druhé poloviny 14. století. První písemné zprávy se o podobě kostela nezmiňují, ale již tehdy se jednalo o kamennou stavbu, která se v lehce pozměněné podobě dochovala dodnes. Vybavení kostela pochází ze začátku 18. století. Při opravě kostela zhruba v polovině 19. století byl zazděn původní gotický bohatě profilovaný portál proti hlavním vratům do areálu hřbitova. Na jaře 1944 bylo zařízeno v kostele elektrické osvětlení . Sérií žárovek byl ozdoben vítězný oblouk, svíčkovými žárovkami byl opatřen hlavní oltář, osvětlen chór a prostor pod chórem. V roce 2000 se kostel dočkal nové pálené krytiny (bobrovky) a také nového oplechování sanktusníku.

Architektura

Kostel je vystavěn na jednoduchém obdélníkovém půdoryse. Na východě je stavba zakončena pětibokým presbytářem s hlavním oltářem, zvenku podporován pěti opěráky.

klenba v presbytáři

Interiér

Presbytář je zaklenut paprsčitou žebrovou klenbou. Žebra mají jednoduchý tupý klínový profil, který je zakončen jehlancovými konzolami a sbíhají se ve středním neprofilovaném klenáku (svorníku). Obdélníková sakristie se nachází na severní straně kostela a je zaklenuta valenou klenbou. Do sakristie vede lomený portál, který je členěný zploštělým oblounem a hruškovcem. Naproti hlavnímu oltáři se na západní straně nachází kruchta s varhany. Loď kostela není zaklenuta, má plochý dřevěný strop. Od presbytáře dělí hlavní loď triumfální oblouk. Masivní lomený vítězný oblouk s pateční římskou je na straně lodi okosen. Kostel je prosvětlen dvěma později proraženými okny v hlavní lodi, které dnes mají plný oblouk, a malým okénkem nad kruchtou. V presbytáři jsou tři vysoká lomená dvojdílná okna. Oblouky jsou vyplněny kamennou kružbou. Dvě mají ve vrcholu sférický čtyřúhelník s vloženým čtyřlistem se zaostřenými laloky. Ve třetím okně je pouze čtyřlist v kruhu. Vitráže oken z 15. století jsou uloženy v jičínském muzeu.

Vitráže

11 vitráží, které vyplňovaly původně dvě okna v chóru kostela sv. Prokopa se dnes nachází v Regionálním muzeu v Jičíně. Jsou to jedny z mála dochovaných souborů původních sklomaleb v regionu. Díky stáří a uměleckému provedení jsou velice jedinečné. Jelikož byly součástí památky, která je prohlášena kulturní památkou, jsou také památkově chráněné. Pravděpodobně pochází z doby okolo 1350 -1370. Zobrazují 6 postav světců, 6 originálnů s postavami apoštolů: Sv. Petr, sv. Pavel, sv. Jakub Větší, sv. Ondřej, sv. Juda Tadeáš, sv. Jakub Menší, sv. Matouš, neznámý evangelista; dvě spodní části zobrazují erb donátora, pánů z Nadslavi a Kopidlna, kteří měli ve znaku černobílou hlavu kozla[4], dvě části s klenoty k erbům; dva kvadriloby z vrcholové kružby: s Ukřižovaným, špičatý s palmetou; 4 makovice: 2 s taškami a 2 s cimbuřím.

Sklomalby jsou sestaveny z jednotlivých dílků různobarevného skla, figury jsou malované švarclotem a ryté v černých konturách, ornament je v barevném skle. Restaurovány byly Josefem Jiřičkou st. v Praze roku 1977.

Exteriér
exteriér kostela

Kostel má typický vnější opěrný systém, východní závěr kostela je pětiboký s pěti nahoře zkosenými opěráky, které mají nahoře stříšku. Ze sakristie ven vede obdélníkový portál s mřížovými dveřmi kvůli větrání kostela. Nad ním je malé lomené okénko. Střecha kostela je sedlová s valbou nad sakristií a presbytářem. Na hřebeni zhruba na středu kostela se nachází barokní sanktusník s bání. Při opravě kostela zhruba v polovině 19. století byl zazděn původní gotický bohatě profilovaný portál proti hlavním vratům do areálu hřbitova. Nový vchod byl zřízen naproti hlavnímu oltáři na západní straně.

Zařízení

Většina zařízení kostela pochází z období kolem roku 1700, tzv. venkovského baroka. Hlavní oltář pochází z roku 1840. Dva obrazy s výjevy Krista vznikly před polovinou 18. století. Dveře z presbytáře do sakristie jsou z 15.–16. století s původním kováním. Gotické vitráže ze dvou oken v presbytáři pocházejí z 3. čtvrtiny 14. století[5]. Díky restaurátorské činnosti v 70. letech byly doplněny o chybějící části. Zobrazují 6 apoštolů (sv. Petra, sv. Pavla, sv. Ondřeje, sv. Jakuba, sv. Judu, sv. Matouše a erby pánů z Kopidlna). V lodi se nacházejí dva obrazy Krista. Na prvním Máří Magdaléna omývá nohy Kristovi, na druhém Kristus omývající nohy apoštolům. Díky restaurátorským zásahům byla také odkryta původní gotická nástěnná výmalba.

Zvonice
zvonice

Součástí areálu hřbitova je také dřevěná zvonice. Těsně před západním průčelím kostela, představená v ose, stojí zcela drobná, hranolová, převýšená zvonice s nízkou stanovou střechou. Konstrukcí je hranol štenýřů, který je zavětrován na způsob hrázdění. Na věnci štenýřového hranolu jsou zavěšeny drobné zvony, jelikož zvonová stolice bohužel chybí. Zvonice má v Nadslavi pravděpodobně dlouhou tradici, jelikož v ní vidí zvon z roku 1494 od blíže neurčeného mistra Buriana.

Současnost

Nyní je kostel přístupný veřejnosti po domluvě na Obecním úřadě ve Střevači. Konají se v něm dvakrát ročně mše a to v neděli po svatém Prokopu (4. července) a na sv. Štěpána (26. prosince).

Fotogalerie
  • interiér kostela
  • hlavní vstup - západní průčelí kostela
  • strop kostela
  • pohled na triumfální oblouk a do presbytáře kostela
  • portál do sakristie
  • hlavní oltář kostela
  • kruchta
  • interiér kostela
  • interiér
  • interiér
  • západní průčelí kostela
  • jižní strana (strana s původním vchodem)
  • jižní strana (strana s původním vchodem)
  • celkový pohled na Kostel svatého Prokopa v Nadslavi
  • detail
  • detail
  • klenba v presbytáři

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-03]. Identifikátor záznamu 136116 : Kostel sv. Prokopa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Libri confirmationum I/1, editor František Ant. Tingl, Praha 1867, s. 150
  3. Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313.
  4. SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl V, Praha 1931, s. 275
  5. František Matouš: Mittelalterliche Glasmalerei in der Tschechoslowakei. Academia Praha 1975, s. 57-68

Literatura
  • Muzejní noviny, okresní muzeum a galerie Jičín, č. 12, prosinec 1997, str. 8, 9
  • Kronika a drobné památky Velišské farnosti, Jana Straníková, Vladislava Říhová, Univerzita Pardubice, 2010, Pardubice, str. 120–122
  • Kopidlenská farnost v historických podrobnostech, Jana Straníková, Univerzita Pardubice, 2012, Pardubice, str. 13
  • Umělecké památky Čech 2, Emanuel Poche a kolektiv, nakladatelství Academia, Praha 1978, str. 445
  • Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Dobroslav Líbal, Unicornis, 2001, Praha, str. 272
  • Dřevěné a polodřevěné kostely, kaple a zvonice České republiky, Karel Kuča, Academia, Praha 2015, str. 276

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.