Kostel svatého Prokopa (Čestlice)

Kostel svatého Prokopa stojí uprostřed obce Čestlice ve Středočeském kraji. Byl postaven na místě kostela pocházejícího již ze 14. století. Dnes slouží jako farní kostel čestlické farnosti a pravidelné místo setkávání farnosti při bohoslužbách i kulturních akcích. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svatého Prokopa
v Čestlicích
pohled na průčelí
Místo
StátČesko Česko
ObecČestlice
Souřadnice50°0′10,1″ s. š., 14°35′2,2″ v. d.
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
Provinciečeská
Vikariátjílovský
FarnostČestlice
Statusfarní kostel
Datum posvěcení23. října 1864
SvětitelBedřich Schwarzenberg
Architektonický popis
Typ stavbyjednolodní kostel s kaplí
Výstavba14. století; 1863–1864
Specifikace
Umístění oltářesever
Stavební materiálkamenný, zděný
Další informace
Kód památky40693/2-2037 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Podle pověsti byl původní kostel založen na místě, kam chodil svatý Prokop konat bohoslužby při svých cestách ze Sázavy do Prahy. Původně to údajně byl malý kostelík bez věže, s dřevěnou zvonicí nad sakristií. Kamenný gotický kostelík v 19. století kapacitou nepostačoval potřebám místních farníků. Proto byl pojat do novostavby kostela z let 1863 až 1864. Zachoval se z něj pětiboký presbytář s žebrovou klenbou s reliéfem anděla na svorníku, s částí zdiva, které byly po přestavbě přeměněny v kapli panny Marie. Kostel dne 23. října roku 1864 vysvětil arcibiskup pražský, kardinál Bedřich Schwarzenberg. Při této příležitosti byla do cibule pod křížem na vrcholku věže uložena pamětní listina. Během druhé světové války byla z kostelu odcizena cínová křtitelnice a také kostelní zvony.

Popis

Jednolodní kostel s boční kaplí a hranlovou věží na západním průelí má sedlovou střechu. Loď kostela má plochý dřevěný strop, presbytář má tříboký závěr, v boční kapli je zachována původní gotická kříová klenba.

Interiér

Interiér kostela je barokní. Obraz na hlavním oltáři namaloval vídeňský malíř Josef Keszler. Svatý Prokop je vyobrazen v legendární scéně, jak podává pohár vody klečícímu knížeti Oldřichovi. V nástavci oltáře je kopie poutního obrazu Chrudimského svatého Salvátora. Na bočním oltáři na epištolní straně je obraz sv. Antonína, dílo Vojtěcha Hellicha z roku 1864. Od téhož malíře je obraz Panny Marie v boční kapli.

Kazatelna je dřevěná, barokními, s řezanými soškami čtyř evangelistů z 2.čtvrtiny 18. století.

Uvnitř kostela se také nachází 4 renesanční náhrobky z let 1610-13 příslušníků rodu Mosauru z Valdova, pánů v Dobřejovicích.

Varhany

Varhany, které se v kostele nachází, byly postaveny v roce 1882 varhanářem Karlem Antonem Eisenhutem. Naposledy byly opraveny dílnou Rejna - Černý roku 1912.

Bohoslužby
  • Středa – 18.00
  • Neděle – 8.30

Aktuální časy bohoslužeb jsou vždy k dispozici na stránkách farnosti (viz níže).

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-11-20]. Identifikátor záznamu 152774 : Kostel sv. Prokopa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Literatura
  • Umělecké památky Čech I, A-J, red. Emanuel Poche. Praha 1978, s. 231.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.