Kostel Povýšení svatého Kříže (Žižkov)

Zadní část kostela

Jaroslav Bartošː socha Poezie (1982)

Barokní portál kostela

Kostel je jednolodní sálová barokní stavba s pískovcovým portálem a tesaným latinským nápisem dedikace v tympanonu západního vchodu.

• Byl postaven za novoměstského primasa Jana Františka Crusia z Krausenberka na parcele, kterou město Praha zakoupilo od zemského prokurátora Štiky z Paseky, a jež původně patřila k Syraňovské vinici[1] Stalo se tak po morové epidemii, jež zasáhla Prahu v letech 1713 až 1716, kostel stál na místě staršího novoměstského morového hřbitova, který byl otevřen již roku 1680.
• Za francouzské okupace Prahy v letech 1741 až 1742 zde bylo do šachtových hrobů pohřbeno přibližně 6 až 7 tisíc těl zemřelých francouzských vojáků.
• Do roku 1782 při kostele žil poustevník řádu ivanitů, který měl funkci zvoník a almužníka.[2]
• V roce 1784 se kostel stal prvním žižkovským farním kostelem a toho roku také přestal být používán hřbitov.
• Kostel přestal sloužit náboženským účelům v roce 1842. Po jeho zrušení byla farnost přenesena na kostel svatého Rocha na Olšanském náměstí.
• Během výstavby nájemních domů Žižkova byla plocha hřbitova zmenšena, část pozemků se stala dvorem a další byly zastavěny Břetislavovou (nyní Čajkovského) ulicí. Po roce 1906 se z kostela stalo skladiště.
• V roce 1957 při stavebních pracích pro dvě novostavby v Čajkovského ulici bylo nalezeno velké množství kosterních pozůstatků z někdejšího hřbitova.
• V letech 1979-1982 se začalo s přestavbou kostela na kulturní středisko a s úpravou dvora na atrium. Příčná severojižní stěna oddělila atrium od dvorů ostatních domů. Nově vydlážděná piazzetta na západní straně byla doplněna lavičkou a pískovcovou sochou sedící dívky s květinou – "Poezie" od Jaroslava Bartoše.
• Od roku 1984 stavba funguje jako součást koncertní a výstavní síně Atrium s přístavbou technického zázemí.
• Po roce 1991 byla přístavba rozšířena o kavárnu a na vstupní piazettu umístěna drátěná souprava dvou křesel s pohovkou.
• V roce 2020 byla na střeše výstavní síně Atrium umístěna socha Davida Černého Miminko[3]