Kordaity
Kordaity jsou skupinou vymřelých prvohorních rostlin, patřící pravděpodobně mezi nejstarší jehličnany či jejich blízké předchůdce. Objevily se v období karbonu. Na přelomu karbonu a permu tvořily významnou složku tehdejší lesní vegetace. Rostly společně se stromovými plavuněmi a přesličkami ve vlhkých až bažinatých pralesích, o čemž svědčí vodorovné rozložení kořenů, a spolu s nimi se podílely na vzniku černouhelných slojí. V období permu či nejpozději raného triasu kompletně vyhynuly. Fosilní nálezy pocházejí z oblastí euramerických, sibiřských i gondwanských.
Kordaity | |
---|---|
Zkameněliný otisk kordaitu | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Gymnospermae) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | † kordaity (Cordaitales) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vzhledem i morfologií připomínaly poněkud dnešní jehličnany. Byly to bohatě větvené stromy či keře s druhotně tloustnoucím kmenem, který měl tenkou kůru a mohutnou dřeň; listy byly střídavě postavené, 20–70 cm dlouhé, kopinaté či kopisťovité, jednoduché, se souběžnou žilnatinou. Rozmnožovacími orgány byly jednopohlavné, jehnědám podobné šištice přizpůsobené anemogamii. K vývoji embrya mohlo docházet až po opadnutí semenných šištic na zem; některé druhy byly pravděpodobně dvoudomé.
Název je odvozen od jména českého paleontologa a mykologa Augusta Josefa Cordy. Jde o poměrně homogenní skupinu organismů, jejich taxonomické zařazení do systému rostlin není však dosud zcela vyjasněno, obvykle se považují za třídu (Cordaitopsida) v rámci široce pojatých nahosemenných, popřípadě za vymřelý řád jehličnanů (jako Cordaitales).
- Rekonstrukce možné podoby kordaitů
- Představa pozdně prvohorní vegetace (zástupce kordaitů pod číslem 3)
- Zkamenělé dřevo kordaitu
Literatura
- Němejc, František: Paleobotanika III: Rostliny nahosemenné. Academia, Praha 1968
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kordaity na Wikimedia Commons