Kora et le Mechanix

Kora et le Mechanix

Skupinu založili v roce 2004 Michal Kořán a Filip Homola. Společně se dlouhodobě věnují ambientní a experimentální elektronické hudbě. Projekt Kora et le Mechanix poprvé představili na kompilaci výběru české a slovenské elektronické hudby V/A: Out Of Place Artefacts (Mufonic rec.). V následujícím roce vychází skupině na značce Blue Lizard Records singl Cape Canaveral.

Veřejnou premiéru Kora et le Mechanix absolvovali v roce 2006 jako support norskému projektu Biosphere na festivalu Music Infinity v pražském Paláci Akropolis. 

Z jejich studiové práce vzešlo na značce Nextera ryze elektronické album Excursin, jehož křtu se na festivalu Stimul v pražském Divadle Archa ujal rakouský kytarista a laptopový král Christian Fennesz. Na konci téhož roku připravili pro festival Alternativa společné vystoupení s Irenou a Vojtěchem Havlovými pod názvem Excursin Animato, které následně bude mít řadu repríz. 

Album Excursin se po roce dočkalo remixové verze pod názvem Excursin Forte, na něž přispěly špičky současné elektroscény z Česka (Hypnotix, Miou Miou, Sonority, DJ Blue, Josef Sedloň, Nika77 & Elektrabel, Jaroslav Kořán…) i ze Slovenska (Blue M, Oskar Rozsa aka The Hermit & The Ferryman…). 

V roce 2009 navazují Kora et le Mechanix spolupráci s výtvarníkem Ivem Pelichovským (autor obalů Excursin Forte a kompilace Le Décade (2007–2017) a připravují společně DVD katalog k výstavě Ivo Pelichovského – Metropolis. Stejnojmenný soundtrack vyšel v limitované edici 222 kusů ve vydavatelství Poli5.

Koncepční práce je pro skupinu charakteristická i v roce 2012, kdy vydávají album 300 měsíců, inspirované československou sci-fi literaturou padesátých a šedesátých let. Album je prezentováno na třídenní multimediální instalaci v Divadle Archa opět v rámci festivalu Stimul. Název alba (300 měsíců = 25 let) zároveň oslavuje tak dlouho trvající hudební spolupráci obou členů souboru.

Také následující deska, nazvaná 10 000 žárovek (Polí5), je koncepční. Album je inspirováno experimentálním básnickým eposem německého spisovatele Hanse Magnuse Ensensbergera Zánik Titaniku. Křest CD proběhl 12. listopadu 2015 v libereckém Naivním divadle a je prezentováno formou literárně hudební montáže za spolupráce překladatele knihy Pavla Novotného. 

V roce 2016 Kora et le Mechanix nahráli hudbu k lyrickodramatické rozhlasové hře Jiřího Ortena a Zdeňka Urbánka Blahoslaveni tiší (režie Radim Nejedlý).

Začátkem roku 2017 vystupují Kora et le Mechanix v Divadle Ponec na Silent Night #9 v režii Radia Wave a kolektivu Genot Centre, kde odehrají pětihodinový noční set rekapitulující jejich dosavadní diskografii. V únoru téhož roku komponují hudbu pro Naivní divadlo Liberec k představení Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých. Scénická hudba vychází na CD jako příloha divadelního programu i samostatně na CD na značce Blue Lizard.

Na začátku roku 2018 přijmou Kora et le Mechanix nabídku od vydavatelství Blue Lizard a zremixují album skupiny Die Archa – Das eine neue remixes (Drone Translation by Kora et le Mechanix). Následně jim na stejné značce vychází rekapitulace jejich desetileté tvorby na kompilaci nazvané Le Décade (2007–2017). Do třetice s témže roce připravují ještě CD s dlouhým názvem Soundscapes Eternity, Landscape Anthropology and Evening Gods of Railroad Crossings, kterým složili poctu otevřené krajině. Čerpají přitom z atmosféry vlastní autorské nahrávky pořízené okolo středočeského Mukařova v roce 1988. Filip Homola a Michal Kořán se na albu nechali inspirovat geniem loci místa, na němž původní záznam před 30 lety nahrávali, a začátkem července 2018 se na inkriminovaná místa znovu vypravili, aby tu natočili nové terénní nahrávky pro aktuální album. Kromě již zmíněných terénních nahrávek, použili oba hudebníci pro ně typickou jemnou elektroniku, efekty modulované elektrické kytary, ale i řadu dalších, akustických nástrojů. Vedle gongu tak zazní metalofon nebo preparovaná kytara. Ve třech rozsáhlých kompozicích přitom nejde ani tak o písničkovou formu, jako spíš o pocity a emoce, které člověk vnímá v krajině, když nikam nespěchá a je otevřený novým vjemům.

„Taková hudba je neuchopitelná. Když ji chcete někomu popsat, tak si každý představí něco jiného, něco, co je utvořeno jeho představou, jeho zkušenostmi. Hudba existuje, jen když je hrána, je dílem okamžiku. Dohrajete a ona zmizí, zůstane vám jen vzpomínka. Není jako socha nebo obraz, na který se díváte, jak dlouho potřebujete k jeho pochopení. Hudba plyne společně s časem. To má společné s filmem. A pokud ji opravdu chcete soustředěně vnímat, tak jelikož vás svět okolo rozptyluje, měli byste mít při poslechu zavřené oči. A teprve pak nastane ten pravý okamžik, že se do hudby ponoříte a vnímáte celý její prostor, barvy, hloubku. Zkuste to a budete překvapeni, co vše se tam ukrývá,“ popisuje album Michal Kořán.

V roce 2019 připravili scénickou hudbu k představení Naivního divadla Liberec s názvem Pouť krkonošská, která byla nominována na nejlepší scénickou hudbu roku. Zatím posledním albem je Le Pôle Nord, které vyšlo v roce 2022 u vydavatelství Polí5.

Kora et le Mechanix 10 000 žárovek