Kontingence

Kontingence (z latinského contingit, stává se, přihodilo se) je nahodilost, vlastnost jevů, vztahů a věcí, které mohou, ale nemusejí být, a v důsledku toho také vznikají, mění se a zanikají. Takovým skutečnostem říkáme kontingentní.

Opakem kontingence je na jedné straně nutnost, na druhé nemožnost. Protože o nutných (a nemožných) skutečnostech lze vyslovovat silnější tvrzení a soudy, je cílem každé vědy hledat v obecně kontingentní skutečnosti vztahy nutné, případně nemožné.

Ovšem i kontingentní skutečnosti lze vědecky zkoumat a na základě velkého množství zkušeností tyto zkušenosti zpracovávat stochastickými metodami. Tak například rozhodování jednoho voliče nebo zákazníka je obecně kontingentní a nedá se předpovídat. Pro hromadné rozhodování mnoha voličů nebo spotřebitelů se však dají stanovit určité pravděpodobnosti, ovšem jen s jistou neurčitostí a chybou. Tak dnes postupuje i mnoho věd, které zkoumají hromadné jevy.

V matematické logice má pojem kontingence obdobný význam: Jako kontingentní definujeme takovou formuli, která je v alespoň jedné interpretaci pravdivá a v alespoň jedné interpretaci nepravdivá. Jinými slovy je kontingentní taková formule, které není ekvivalentní s kontradikcí ani tautologií.