Spojka (slovní druh)

Spojka (konjunkce; lat. conjunctio) je neohebný slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty. Spojky vyjadřují mluvnický a významový poměr vět nebo členů. Rozlišují se spojky souřadicí a podřadicí.

Spojka souřadicí (parataktická)

Spojka souřadicí spojuje dva větné členy nebo věty v souvětí v souřadném poměru.[1]

Příkladem souřadicích spojek v češtině jsou a, i, či nebo nebo. V následujícím výčtu jsou kromě spojek uvedeny i spojovací výrazy složené buď z více spojek (ale i) anebo doprovázeny příslovci (jednak (a) jednak; jednak, ale i).[1]

  • Spojky slučovacía, i, ani, nebo, či, přímo, nadto, ani-ani, jak-tak, hned-hned, jednak-jednak, zčásti-zčásti, dílem-dílem
  • Spojky odporovacía, ale, avšak, však, leč, nýbrž, naopak, jenomže, jenže, sice-ale, jistě-ale
  • Spojky stupňovacíi, ba, ba i, ba ani, nadto, dokonce, nejen-ale i, nejen-nýbrž i
  • Spojky vylučovacínebo, aneb, buď - nebo, buď - anebo
  • Spojky vysvětlovacítotiž, vždyť
  • Spojky příčinnéneboť, vždyť, totiž, však také
  • Spojky důsledkovéproto, a proto, tak , a tak, tudíž, a tudíž, tedy

Spojka podřadicí (hypotaktická)

Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že, sotva. Z podřadicích spojek se ke spojování větných členů užívají téměř výhradně spojky přípustkové: statečný, i když pošetilý plán.

Související články

Reference

  1. GRUET ŠKRABALOVÁ, Hana. Koordinační spojka [online]. Nový encyklopedický slovník češtiny. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-480-5.

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo spojka ve Wikislovníku
  • Kategorie Spojky ve Wikislovníku
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.