Koncesionářský poplatek

Koncesionářský poplatek (poplatek z přijímače) je poplatek, který v řadě zemí slouží k úplnému nebo částečnému financování televizního či rozhlasového vysílání (veřejnoprávních médií) a je vybírán za příjem televizního a rozhlasového signálu nebo za vlastnictví takového přijímače. Tím, že je financování odděleno od vlivu státního rozpočtu, je koncesionářský poplatek považován za garanci nezávislosti médií.[1]

Zdroj financování televizí v Evropě
Koncesionářské poplatky
  •      Pouze koncesionářské poplatky
  •      Koncesionářské poplatky a příjmy z reklamy
  •      Koncesionářské poplatky, příjmy z reklamy a státní dotace

Bez koncesionářských poplatků
  •      Státní dotace a příjmy z reklamy
  •      Pouze státní dotace
  •      Pouze komerční (soukromé) stanice
  •      Neznámé

V evropských státech se v roce 2016 pohybovala roční cena poplatků mezi 9 a 420 eury.[2] Cena v České republice odpovídala přibližně 80 eurům za rok. Reálnou hodnotu poplatku však ovlivňuje také parita kupní síly.

Česká republika

V Česku je koncesionářský poplatek stanoven zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Fyzická osoba má v České republice povinnost platit měsíční paušální poplatek za možnost příjmu televizního a rozhlasového vysílání, podnikatel pak platí za každý přístroj použitý k podnikání zvlášť. Právnické osoby hradí poplatek za veškeré přijímače každé čtvrtletí. Pokud domácnost využívá i další místo k pobývání jako chatu či chalupu, částku odvede pouze jednou. Povinnost odvádět koncesionářský poplatek má i podnájemce využívající televizor nebo rádio. Z poplatků je financován provoz a rozvoj České televize a Českého rozhlasu, jako provozovatelů tzv. veřejné služby.

Od 1. ledna 2008 je v České republice stanovena měsíční výše televizních poplatků na 135 Kč (dříve 120 Kč) a rozhlasových poplatků na 45 Kč (dříve 37 Kč). Černý posluchač je v případě odhalení povinen kromě dlužných poplatků zaplatit také přirážku 5 000 Kč za nenahlášený rozhlasový přijímač a 10 000 Kč za televizor. Nehrazení poplatků je navíc trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku.[3]

Od poplatků jsou osvobozeny:

  • osoby postižené oboustrannou hluchotou nebo slepotou,
  • osoby s nízkými příjmy (jejichž čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15 násobek životního minima),
  • cizinci, kterým nebylo na území České republiky uděleno povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu,
  • osoby nevlastnící rozhlasový a televizní přijímač,
  • školy.

Reference
  1. Šéf rozhlasu chce navýšit koncesionářský poplatek, ředitel ČT je spíše proti. Aktuálně.cz [online]. 2018-10-09 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online.
  2. simao. Proč musíme platit 135 Kč za ČT? Její šéf si poplatky chválí: Dobrá cena. Blesk.cz [online]. 2018-03-16 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online.
  3. Nejvyšší soud: Neplacení televizních a rozhlasových poplatků je trestným činem. Česká justice [online]. 2021-04-13 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.