Kolej krále Alexandra

Pro potřeby jihoslovanských studentů, kteří na české univerzity začali v meziválečném období přicházet v hojném počtu, především na konzervatoř, Akademii výtvarných umění a České vysoké učení technické, byla roku 1933 v řadové zástavbě ulic Parléřova a Hládkov vybudována Kolej krále Alexandra, jindy nazývaná Jihoslovanský dům, dnes kolej Komenského. Navrhl ji srbský architekt vystudovaný v Praze, Nikola Dobrović, po 2. světové válce městský architekt Bělehradu, považovaný za mistra balkánské moderny v architektuře.

Objekt na půdorysu připomínajícím písmeno H má čtyři nadzemní podlaží a polozapuštěný suterén, v části při ulici Hládkov s druhým suterénem. Střechy jsou převážně ploché, při ulici Patočkova variace střechy pultové se zaobleným vrcholem a sklonem do dvora. Fasády jsou hladké štukové, členěné pouze pásy dvoukřídlých oken. Hlavní vstup krytý plnou markýzou je z ulice Parléřova. V přízemí byly navrženy společné prostory (vrátnice, přednáškové sály), v patrech jedno a dvoulůžkové pokoje, vždy dva se společnou předsíní. Společné příslušenství bylo na chodbě. Dle původní archivní dokumentace byla v přízemí při ulici Hládkov krytá letní jídelna, terasa. Ta byla uzavřena v roce 1937.

Konstrukčně je objekt železobetonový skelet. Trámky stropní konstrukce se zajímavým způsobem uplatňují v hlavní uliční fasádě, mohutné pilíře skeletu, barevně zvýrazněné, pak dominují komunikačním prostorám.

Objekt je příkladem stavby občanské vybavenosti v řadové zástavbě, který je přes svůj rozsah citlivě urbanisticky zakomponován do blokové zástavby. Jsou zde použity moderní konstrukční systémy, umožňující vzdušné původní řešení otevřených krytých teras a letní jídelny v přízemí.