Kokoška pastuší tobolka

Kokoška pastuší tobolka je velmi proměnlivou nenápadnou rostlinou. Může být vysoká až půl metru. Často má větvenou lodyhu. Má přízemní listovou růžici, kterou tvoří chobotnatě laločnaté až peřenosečné, vzácně i nedělené listy. Všechny listy jsou chlupaté.[1] V horní části lodyhy se nachází celokrajné, objímavé, kopinaté listy se střelovitou bází.

Květy jsou drobné, bílé. Někdy jsou bezkorunné. Mohou být až 5 mm široké. Tvoří koncový hrozen. Klínovitě obvejčité, nekřídlaté šešulky jsou vícesemenné, trojúhelníkovité či podlouhle klínovité.[1][2][3]

S touto bylinou se můžeme setkat na rumištích, polích, zahradách, okrajích cest, úhorech, dlažbách, hřištích atd.

Nalezneme ji v nížinách i v horských oblastech.[3] Ve vyšších polohách se s ní setkáme spíše roztroušeně a spíše v oblastech osídlených lidmi.[1]

Dokáže vyrůst i v půdách sešlapávaných a jinak zraňovaných. Snese půdy jílovité, písčité, humózní, štěrkovité, minerální atd.[1]

Tato bylina roste téměř po celém světě.[1] Často doprovází kulturní rostliny.[2] Původně byla rozšířena jen ve Středomoří a Malé Asii.[1]

Doba květu této byliny je neobyčejně dlouhá. Kvete od února do října. Při teplých zimách si dokáže udržet květy po celý rok.[2]

Historicky byla užívaná v tradiční medicíně Japonska a Číny jako bylina hemostatická a diuretická.[4] Sbírá se kvetoucí nať po celou dobu vegetace, dá se jíst syrová i po převaření.[5] Byl prokázán pozitivní vliv jejích vodno-alkoholických extraktů na snížení objemu menstruační krve.[6] Má antibakteriální účinky (prokázané vůči několika bakteriálním kmenů)[7] a je zdrojem antioxidantů.[5] Může se užívat vnitřně – při krvácení z nosu, děložním či silném menstruačním krvácení, při onemocněních močových orgánů atd. Dále ji můžeme upotřebit při vnějších poraněních, jako jsou rány, otoky, pohmožděniny, záněty šlach, vyrážky[8] a potenciálně jako dezinfekce ústní dutiny[7]. Pro mírnou toxicitu se nedoporučuje užívat v těhotenství.[4]

Obsahuje tyramin, histamin, dusík, betain, cholin a jeho ester acetylcholin, saponiny, sirné látky, třísloviny, flavonový glykosid diosmin a větší množství minerálních látek.[1] Semena této rostliny lze použít místo tymiánu či hořčice.[9]