Kobryn
Kobryn (bělorusky Кобрын) je město v Bělorusku, v Brestské oblasti. Leží na jihozápadě Běloruska, na soutoku řeky Muchavec a Dněprsko-bugského kanálu. V roce 2016 mělo město 52 655 obyvatel.
Kobryn Кобрын | |
---|---|
Hlavní ulice Suvorovskaja | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 52°13′ s. š., 24°22′ v. d. |
Nadmořská výška | 147 m n. m. |
Stát | Bělorusko |
Oblast | Brestská |
Rajón | Kobrynský |
Kobryn | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 26 km² |
Počet obyvatel | 52 655 (2016) |
Hustota zalidnění | 2 025,2 obyv./km² |
Etnické složení | Bělorusové, Ukrajinci, Rusové |
Náboženské složení | pravoslaví, katolictví, protestanti |
Správa | |
Vznik | 1287 |
Oficiální web | kobrin |
Označení vozidel | 1 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny
Založeno bylo roku 1287. V letech 1589–1766 bylo součástí Polsko-litevské unie, jakožto svobodné město. V 16. století se ve městě usadila židovská komunita, roku 1900 čítala 6738[zdroj?!] příslušníků. Po dělení Polska město připadlo Ruskému impériu. Po první světové válce připadlo, dle mírové smlouvy z Rigy, Polsku. V polsko-německé válce roku 1939 bylo město svědkem velké třídenní bitvy mezi 60. polskou pěchotní divizí vedenou Adamem Eplerem a 19. pancéřovou divizí vedenou Heinzem Guderianem. Na základě paktu Molotov–Ribbentrop ovšem záhy připadlo Sovětskému svazu. Roku 1941 ho ovšem dobyli Němci, židovská komunita byla ponejprv soustředěna v ghettu a posléze povražděna v koncentračních táborech. Sověti město znovu získali roku 1944 a učinili ho součástí Běloruské sovětské socialistické republiky. Dnes je součástí samostatného Běloruska.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kobryn na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kobryn na anglické Wikipedii.