Kočka šedá

Kočka šedá
	Kočka šedá v zoo v Si-ningu
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Čeleď	kočkovití (Felidae);
Podčeleď	malé kočky (Felinae);
Rod	kočka (Felis);
Binomické jméno
	Felis bieti; Milne-Edwards, 1892
	Areál rozšíření Areál rozšíření areál rozšíření kočky šedé (zeleně)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kočka šedá (Felis bieti) obývá horské oblasti severovýchodní části Tibetské náhorní plošiny, v nadmořských výškách 2500–5000 m. Jedná se o jeden z nejméně známých druhů kočkovitých šelem.

Vzhled

Hmotnost: 6 až 9 kg
Délka: 68–84 cm + 29–36 cm délka ocasu

Jsou to zavalité kočky, podstatně větší než běžná kočka domácí. V zimě mají žlutošedou srst, v létě jsou tmavohnědé. Srst je dlouhá, hustá a má silnou podsadu. Uším vyrůstají na černých koncích štětinky. Na hřbetě a končetinách mají tmavší vodorovné pruhy. Spodní část těla je zbarvena světleji. Tlustý ocas má černé proužky a špičku.

Rozšíření a početnost

Kočky šedé žijí jen v západní Číně, při severním a severovýchodním okraji Tibetské náhorní plošiny. Vyhledávají travnaté oblasti, křoviny nebo okraje lesů. Přesné početní stavy kočky šedé nejsou známy, nicméně odhad hovoří o asi 10 000 jedincích.[2]

Biologie

Jsou to samotářská zvířata, aktivní hlavně v noci. V přírodě loví hlavně během soumraku a svítání. Během dne odpočívají v norách umístěných na jižních svazích. Nory samic bývají hlubší.

Páří se od ledna do března, 2–4 koťata se rodí v květnu. Osamostatní se v 6–7 měsících.

Hlavní potravou koček šedých jsou hraboši a pišťuchy (piky). Loví i ptáky, například bažanty.

Ohrožení

Kočka šedá je endemický druh žijící jen na relativně malém území v Číně. V minulosti byla lovena pro kožešinu, v současnosti je v Číně chráněná. Také trpí ztrátou svého přirozeného prostředí vlivem přelidnění oblastí, ve kterých žije. V neposlední řadě její stavy poklesly kvůli trávení pik, které jsou v Číně považovány za škodlivý druh, konkurující pasoucímu se dobytku. Piky tvoří důležitou součást jídelníčku koček šedých. Jed použitý k otrávení pik často zabil i kočku, která piku pozřela.

Kočka šedá je jedna z nejméně známých kočkovitých šelem.[2]

Reference

Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
Riordan, P., Sanderson, J., Bao, W., Abdukadir, A. & Shi, K. Chinese mountain cat: Felis bieti. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2014-07-15 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. DOI 10.2305/iucn.uk.2015-4.rlts.t8539a50651398.en.

Literatura

SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago, London: University of Chicago Press, 2002. Dostupné online. S. 57-59. (anglicky)
HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London: Panthera, New Holland Publishers, 2011. S. 16.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kočka šedá na Wikimedia Commons
IUCN Red List - Felis silvestris ssp. bieti (anglicky)
Felis bieti (Chinese desert cat) na AnimalDiversityWebu (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[478cc541d0a962c078bd5c0c3275a4c54a7653ce-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]

[:0-2] Riordan, P., Sanderson, J., Bao, W., Abdukadir, A. & Shi, K. Chinese mountain cat: Felis bieti. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2014-07-15 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. DOI 10.2305/iucn.uk.2015-4.rlts.t8539a50651398.en.