Kočevje
Kočevje (německy Gotschee) je město na řece Rinža v jižním Slovinsku, správní centrum občiny Kočevje. Žije v něm okolo 8 000 obyvatel.
Kočevje | |
---|---|
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°38′35″ s. š., 14°51′34″ v. d. |
Nadmořská výška | 465 m n. m. |
Stát | Slovinsko |
Kočevje | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 14,1 km² |
Počet obyvatel | 8 151 (2020)[1] |
Hustota zalidnění | 576,4 obyv./km² |
Správa | |
Telefonní předvolba | 01 |
PSČ | 1330 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1339 pod jménem Mahovnik, roku 1471 dostalo městská práva. Později se jmenovalo Hvojčevje podle chvojí, což si němečtí kolonisté upravili na Gottschee, z toho vznikl současný název. Místní Němci hovořili dialektem Göttscheabarisch. V roce 1809 zde proběhlo ozbrojené povstání proti okupaci Kraňska napoleonskými vojáky. Za druhé světové války bylo město obsazeno italskou armádou a většina místních Němců odešla do Říše. Po válce byly v okolí zmasakrovány tisíce příslušníků kolaborantské Slovinské domobrany.
Hlavní pamětihodností města je novorománský kostel svatého Bartoloměje z roku 1903. V okolí se nachází Kočevské jezero, hrad Fridrihštajn a krasová planina Kočevski Rog.
Místní obyvatelé se často živili jako podomní obchodníci, toto povolání získalo podle města označení „kočebr“.[2]
Odkazy
Reference
- Prebivalstvo - izbrani kazalniki, naselja, Slovenija, letno. Dostupné online. [cit. 2021-04-28]
- Lumír Klimeš: Slovník cizích slov. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1985, s. 348
Literatura
- GAUSS, Karl-Markus. Vymírající Evropané: putování za Sefardy do Sarajeva, za Němci z Kočevje, za Arbereši, za Lužickými Srby a Arumuny. Praha: Vitalis, 2003. ISBN 80-7253-122-0. s.45–80.