Klauzule

Klauzule (někdy též klausule, latinsky clausula) v původním významu tohoto slova znamená obecně omezující podmínku, výhradu či doložku. V tomto významu se stále používá v právu.

další významy

• v literatuře se tímto termínem označuje rytmické zakončení verše nebo poloverše, nebo jde o ustálenou rytmickou úpravu konce prozaického úseku používanou zejména ve středověké rétorice
• v matematické logice je klauzule druh tvrzení, konkrétně se jedná o disjunkci literálů (např. Hornova klauzule)
• v hudbě přebírá význam autentické kadence
• uzavírací klauzule nebo taky volební klauzule – (ve volebním právu a politologii) je ustanovení, podle kterého musí subjekt účastnící se voleb (strana) dosáhnout určitý podíl hlasů, aby byl právoplatně zvolen (získal zastoupení v příslušném orgánu)
• salvátorská klauzule – ustanovení běžně používané ve smlouvách, jehož účelem je zajistit platnost co největší části smlouvy, pokud se některá dílčí ustanovení smlouvy ukážou být neplatné. V Česku je tento základní princip už přímo součástí občanského zákoníku (§ 576), proto její použití obvykle není nutné.
• Dědečkovská klauzule – je právní výjimka, která umožňuje za některých podmínek trvání starého pravidla, když se nová pravidla budou aplikovat na všechny nové situace. Tato výjimka je často omezena časově nebo faktem, že dojde ke změně. Jde o rozšíření pravidla, že právo nelze vymáhat retroaktivně (tj. zpětně)
• generální klauzule nekalé soutěže – obecná doložka uvedená v § 2976 odst. 1 občanského zákoníku, která vymezuje pojem nekalé soutěže takovým způsobem, aby ji bylo možné postihnout
• konkurenční klauzule – ustanovení, podle kterého dostává zaměstnanec příplatek k platu za závazek, že po určitou dobu po opuštění své pozice nebude pracovat v konkurenční firmě nebo ve stejném oboru (viz taky konkurenční doložka)
• clausula apostolica je označení výrazů, které bývají připojovány k papežským listům, aby blíž vysvětlily či omezily jejich význam