Klasnatka

Klasnatka (Elsholtzia) je rod rostlin, patřící do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Zahrnuje zhruba 40 druhů aromatických bylin, polokeřů nebo keřů, rozšířených především v temperátních a tropických oblastech Asie. Některé z nich jsou pěstovány pro okrasu i pro své medicínské nebo gastronomické využití. Rod je pojmenován po německém lékaři a botanikovi 17. století Johannu Elsholtzovi.[1]

Klasnatka
Klasnatka (Elsholtzia stauntonii)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
PodčeleďNepetoideae
Rodklasnatka (Elsholtzia)
Willd., 1790
Synonyma
  • Aphanochilus Benth.
  • Cyclostegia Benth.
  • Paulseniella Briq.
  • Platyelasma Kitag.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Jednoleté či vytrvalé byliny, polokeře a keře, často aromatické, se vstřícnými, řapíkatými, vejčitými nebo eliptickými, na vrcholu zašpičatělými listy. Oboupohlavné, osově souměrné květy jsou uspořádány v lichopřeslenech tvořících hustě nahloučené válcovité nebo víceméně jen jednostranné lichoklasy. Listeny mohou být různého tvaru, vzhledově se liší od asimilačních listů, v květenství bývají střechovitě uspořádané. Čtyři tyčinky i čnělka pestíku vyčnívají daleko z korunní trubky. Barva květů je bílá, nažloutlá, růžová nebo fialová; kvetou obvykle v pozdním létě a na podzim a jsou opylovány hmyzem, kterému za odměnu poskytují hojnost nektaru. Plody jsou 4 tvrdky, z nichž často nedozrávají všechny.[2][3][4]

Ekologie a rozšíření

Zástupci rodu klasnatka se vyskytují na velké části asijského kontinentu, chybí jen na Předním východě, ve Střední Asii a na východní Sibiři. Centrem jeho druhové diverzity je východní Asie, hlavně Čína, z níž je udáváno 33 druhů.[2] Obvyklými biotopy jsou vlhčí horská údolí nebo naopak suché a výslunné travnaté či skalnaté svahy, břehy vodních toků, světlé, například borové lesy, okraje křovin a lesní lemy, některé rostou i v hustých stinnějších lesích či na ruderálních stanovištích. V teplejších oblastech šplhají až do nadmořských výšek přes 2500 m. Některé pěstované druhy zplaněly i v jiných částech světa mimo původní areál, především v Evropě a Severní Americe. Z české květeny se jako příležitostně zplaňující neofyt uvádí jednoletá klasnatka brvitá (Elsholtzia ciliata).[4]

Význam

Mnohé druhy jsou pěstovány jak pro okrasu, tak i pro své medicínské nebo gastronomické využití. Otužilá pro pěstování v ČR je například polokeřovitá Elsholtzia stauntonii, dekorativní bohatými růžovými, dlouho rozkvetlými květy i podzimním zbarvením listů a vhodná do skupinových výsadeb; doposud má však pouze sbírkový význam.[5] Vyžaduje plné slunce, kyprou humózní půdu a pravidelný jarní řez. Pěstuje se též zmíněná klasnatka brvitá (E. ciliata), jejíž citrusově vonící listy jsou užívány v asijské kuchyni do bylinkových směsí a jako koření k těžším masitým pokrmům.[6]

Galerie

Reference

  1. ELSHOLTZIA STAUNTONII Benth. – klasnatka | BOTANY.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
  2. Elsholtzia in Flora of China @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2019-04-29]. Dostupné online.
  3. Elsholtzia in Flora of Pakistan @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2019-04-29]. Dostupné online.
  4. ZELENÝ, V. Hejný, S., Slavík, B. (ed.): Květena České Republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 3. Biologia Plantarum. 1995-12, roč. 37, čís. 4, s. 532–532. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. ISSN 0006-3134. DOI 10.1007/bf02908833.
  5. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. Praha: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. S. 450.
  6. Klasnatka brvitá (lat. Elsholtzia ciliata) | Asijské bylinky. www.asijskebylinky.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.