Klášter františkánů (Brno)

Řád františkánů v Brně existoval od roku 1451, kdy vznik konventu inicioval italský mnich sv. Jan Kapistránský. Původní konvent řádu stával před městskými hradbami pod Petrovem u Svrateckého náhonu, v místech dnešní Nádražní ulice, kde františkáni již roku 1452 započali s výstavbou kláštera s kostelem. Stavební práce pokračovaly pravděpodobně až do poloviny 16. století. V roce 1643 byl klášter místními obyvateli poničen před obléháním švédskými vojsky, aby nemohl být nepřítelem použit jako opěrný bod. Když Švédové odtáhli, pokusili se františkáni klášter obnovit, avšak o dva roky později, před druhým obléháním Švédy, došlo k jeho definitivní zkáze.

Po skončení třicetileté války získal řád jako náhradu za zničený klášter od města čtyři starší gotické budovy v centru města v bývalé židovské čtvrti s kostelíkem sv. Máří Magdalské, někdejší synagogy. Františkáni zde do roku 1654 vybudovali klášterní konvent v raně barokním slohu společně s přestavbou kostela sv. Maří Magdaleny.[1] Autorem stavebního plánu byl zřejmě Ondřej Erna.

Další stavební práce ovšem pokračovaly i v dalších letech 1671. V roce 1672 byl přistavěn špitál s lékárnou a v letech 1677–1704 přibyla knihovna s archivem a klášter byl vyzdoben.

Na konci 17. století byl klášter rozšířen, a v roce 1748 částečně přestavěn a navýšen o jedno podlaží. Na těchto úpravách se zřejmě spolupodílel také věhlasný architekt Mořic Grimm.

Roku 1786 v době církevních reforem císaře Josefa II. byl klášter zrušen a budovy konventu byly přebudovány pro potřeby dopravního ústavu císařské armády (tzv. Transporthaus).[2] Klášterní kostel sv. Máří Magdaleny se stal farním a za presbytářem kostela vznikla fara.

Budovy bývalého kláštera byly ještě několikrát stavebně upravovány, a od roku 1889 zde sídlil například státní sklad knih. V letech 1912–1950 v objektu působili eucharistiáni.[3]

V roce 1991 začala část objektu využívat Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrini) a na konci 90. let větší část objektu získala prostějovská stavební firma Pozemstav s úmyslem přebudovat jej na administrativní a výstavní prostory. Teprve v roce 2008 se podařilo změnit územní plán tak, aby bylo možné prostory určené ke kulturnímu a společenskému vyžití upravit na kanceláře, avšak projekt na komplexní přestavbu areálu vyhotovený architektkou Vlastou Loutockou, narazil na nesouhlas řádu petrinů, kteří využívali některé z budov areálu. Ti ovšem na přelomu roku 2012 z Brna odešli a církevní majetek nyní spravuje brněnské biskupství. Při plánovaných úpravách se počítá také s využitím rozsáhlého gotického sklepení pod většinou objektu.