Monastýr Gračanica

Klášter založil v roce 1315 srbský vládce Štěpán Uroš II. Milutin. Výstavba kláštera byla realizována v letech 1315 až 1321.[1] Charta, která dokládá původ chrámu, byla na jeho jižní straně vytesána do kamene. Připomíná také, že klášter vznikl na místě dřívějšího, raně středověkého svatostánku. Chrám se stal významným centrem srbské církve a celého duchovního života i během let turecké nadvlády. Od roku 1592 se zde nacházela i tiskárna.[2] Do moderní doby se dochovalo celkem 12 knih, které byly v Gračanici vytištěny a 38 rukopisů.

Turci několikrát klášter poškodili a poničili (v roce 1383[3] a dále během srbských protitureckých povstání).^[zdroj?] V letech 1528 až 1555 během působení metropolity Nikanona byly napsány ikony chrámu. Chrám byl později vyzdoben i nádhernými freskami (některé byly z kláštera sneseny a konzerovávny jinde) a masivním křížem. V roce 1539 zde byla zřízena i tiskárna.[4]

Průčelí hlavního kostela se nachází na půdorysu tvaru obdélníků o rozměrech 13x17 m.[5]

V roce 1963 se uskutečnily v Gračanici konzervační práce, při nichž byly nalezeny dvě dosud neznámé ikony ze 17. století, a obnoveny také některé části komplexu, které zpustly v průběhu staletí.

V současnosti je chrám duchovním centrem Srbů na území Kosova. Je to fungující pravoslavný chrám, ve kterém žijí a pracují jeptišky (malba ikon, zemědělství, šití, ...). V současné době je významným symbolem přítomnosti Srbů v Kosovu, proto je také napadán čas od času kosovskými Albánci. Je tedy hlídán policejními složkami.