Kira Muratovová

Narodila se jako Kira Korotkovová v moldavském městě Soroca, které bylo mezi světovými válkami součástí Rumunského království. Její otec byl inženýr ruské národnosti, její matka byla Rumunka židovského původu a pracovala jako gynekoložka. Oba byli členy Komunistické strany Rumunska. Za druhé světové války byl její otec popraven za ilegální činnost a Kira s matkou žily v evakuaci v Taškentu.[1]

Vystudovala filologii na Lomonosovově univerzitě a filmovou režii na VGIKu. První film natočila s manželem Alexandrem Muratovem a získala zaměstnání v Oděském filmovém studiu.[2] V roce 1967 režírovala svůj první samostatný film Krátká setkání, k němuž také napsala scénář a hrála roli Valentiny Sviridovové.

Její filmy se vyznačují formální originalitou, absurdním humorem a důrazem na ženský úhel pohledu.[3] Inspirovala se postupy francouzské nové vlny i fantaskním světem Federica Felliniho. Pro společenskokritické tendence měla Muratovová problémy se sovětskou cenzurou a širší publikum se s její tvorbou seznámilo až v období perestrojky.[4] Za film Astenický syndrom získala v roce 1990 cenu poroty na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu.[5] V roce 1993 jí byla udělena Ševčenkova cena a v roce 1999 Řád knížete Jaroslava Moudrého. Šestkrát získala cenu Nika. V roce 1997 se stala členkou Národní akademie ukrajinského umění.

V roce 2014 podpořila Euromajdan.[6]

• 1967 Krátká setkání
• 1971 Dlouhé loučení
• 1979 Poznávajíc širý svět
• 1990 Astenický syndrom
• 1992 Útlocitný policajt
• 1997 Tři příběhy
• 2001 Druhořadí lidé
• 2002 Čechovovské motivy
• 2004 Ladič
• 2007 Dva v jednom

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kira Georgijevna Muratova na Wikimedia Commons
• КИРА МУРАТОВА