Kersti Kaljulaidová

Kersti Kaljulaidová (estonsky Kersti Kaljulaid; * 30. prosince 1969 Tartu, Estonsko) je estonská politička a v letech 2016–2021 prezidentka Estonska, která ve funkci vystřídala Toomase Hendrika Ilvese. Stala se tak první ženou v prezidentském úřadu a ve 46 letech zároveň nejmladší osobou v nejvyšší ústavní funkci země.[1][2]

Kersti Kaljulaidová
5. prezidentka Estonska
Ve funkci:
10. října 2016  10. října 2021
Předseda vládyTaavi Rõivas
Jüri Ratas
Kaja Kallasová
PředchůdceToomas Hendrik Ilves
NástupceAlar Karis
Stranická příslušnost
ČlenstvíErakond Isamaaliit (2001–2004)

Narození30. prosince 1969 (52 let)
Tartu
ChoťGeorgi-Rene Maksimovski
PříbuzníRaimond Kaljulaid (sourozenec)
Alma materTallinna Mustamäe Gümnaasium (od 1987)
Tartuská univerzita (do 1992)
Profeseúřednice, konzultantka, ředitelka, politička a obchodnice
Náboženstvíluteránství
OceněníEvropan roku (2009)
Cena svornosti (2014)
řetěz Řádu národního znaku (2016)
Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy (2021)
dáma velkokříže s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku
 více na Wikidatech
Webová stránkawww.president.ee
CommonsKersti Kaljulaid
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kersti Kaljulaidová (2021)

Životopis

Kariéra

Kersti Kaljulaidová v roce 1992 vystudovala biologii na univerzitě v Tartu a v roce 2001 zde získala také titul MBA v oboru management.[1] Ve svém prvním oboru nenašla uplatnění a tak v 90. letech 20. století již jako mladá matka působila jako manažerka pro telekomunikační společnost a potom pro investiční banku.[1][2] V roce 1999 se dostala k politice.[2]

Mezi lety 1999 a 2002 byla ekonomickou poradkyní premiéra Marta Laara a v roce 2002 se stala jako první žena ředitelkou elektrárny.[1][2] Při tom se věnovala také publicistice a jako analytička psala o sociálních a ekonomických tématech a o tématech Evropské unie. Mezi lety 2004 a 2016 působila v Evropském účetním dvoře jako estonská zástupkyně.[1]

Dříve byla členkou pravicové konzervativní strany Vlast.[1][2]

Prezidentka země

Na konci srpna 2016 proběhla tři hlasování parlamentu ohledně nové hlavy státu, ale žádné nebylo úspěšné. V září tak proběhlo zvláštní voličské grémium, ale ani to neuspělo a proces se tak vrátil do rukou parlamentu, který na začátku října hlasoval znovu.[1]

Ačkoliv při této volbě měla Kaljulaidová protikandidáty, např. nezávislého právníka Allara Jökse, bývalého eurokomisaře Siima Kallase z vládnoucí Reformní strany či bývalou ministryni Mailis Repsovou z opoziční Estonské strany středu, na její podpoře se předem dohodla většina parlamentních stran. Při volbě tak neměla reálného soupeře. Ze 101 poslanců hlasovalo 81 pro a 17 konzervativců proti, přičemž minimum pro zvolení bylo 68 hlasů.[1] Při registraci kandidátů získala dokonce 90 hlasů, včetně všech členů vládní koalice a 23 opozičních poslanců.[2]

Kaljulaidová se oficiálně ujala funkce 9. října 2016 a slavnostní přísahu v parlamentu složila 10. října. Na inauguraci přišla s dosluhujícím prezidentem Toomasem Hendrikem Ilvesem.[3]

Osobní život

Ze dvou manželství Kaljulaidové vzešly čtyři děti a stala se také babičkou.[1]

Odkazy

Reference

  1. Estonsko má první prezidentku. ČT24 [online]. 2016-10-03 [cit. 2016-10-06]. Dostupné online.
  2. ČTK; BAROCHOVÁ, Anna. Estonci do čela země zvolili poprvé ženu, evropskou účetní Kaljulaidovou. iDNES.cz [online]. 2016-10-03 [cit. 2016-10-06]. Dostupné online.
  3. Nová estónska prezidentka Kersti Kaljulaidová zložila prísahu. teraz.sk [online]. 2016-10-10 [cit. 2016-10-29]. Dostupné online. (slovensky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.