Kerhartice (Jakartovice)

Německy se obec nazývala Gersdorf,[4] v letech 1890–1920 bylo v češtině kromě názvu Kerhartice používáno i pojmenování Gerhartice.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1397.[4] První záznamy o zdejším kostele pocházejí z konce 16. století. V roce 1804 byl na jeho místě postaven kostel svatého Martina. Kromě něj zde stály dva mlýny, lihovar. Lidé pracovali v břidlicovém lomu. V roce 1890 zde v 47 domech žilo 337 obyvatel, roku 1921 v 60 staveních 279 obyvatel, kteří byli převážně německé národnosti. Na počátku 20. století se domy začaly pokrývat jinými materiály a těžba břidlice upadala, což mělo vliv i na život v obci. V 1. polovině 20. století místní přebudovali Polouveský mlýn na vodní elektrárnu, která zásobovala elektrickou energií širší okolí Kerhartic. Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. V letech 1948–1955 zde byla vybudována vodní nádrž Kružberk, pod jejíž hladinou zůstalo 28 domů[6] na jihu obce.

V roce 1960 byly Kerhartice připojeny k Hořejším Kunčicím společně s Medlicemi a osadou Moravská Harta. Z důvodu zřízení prvního pásma hygienické ochrany kružberské přehrady[7] byly později zbořeny i téměř všechny nezatopené domy a obec zanikla. V horní části zůstal jeden průmyslový objekt, který později sloužil jako farma Hořejších Kunčic, na počátku 21. století však byl opuštěn a chátrá. Dále tu zůstalo torzo kříže, dva domy a budova bývalého lihovaru, která je rovněž ve špatném stavu.[8] V roce 1974 byly Kerhartice připojeny k Jakartovicím.[9] U silnice k přehradě je patrný půdorys hřbitova se základy kostela svatého Martina, který byl v roce 1985 zbořen. Základy ostatních domů pohlcuje les.[8] Kerhartice nemají status části obce, nýbrž jsou jakožto základní sídelní jednotka součástí části Hořejší Kunčice, a představují tedy neevidovanou místní část Hořejších Kunčic.

• Smírčí kříž stojí na hřbitově[11]

• Encyklopedické heslo Kerhartice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Kerhartice na webu ČÚZK