Kenny Dalglish

Během dvaceti let hráčské kariéry Dalglish hrál pouze ve dvou klubech, v klubu Celtic FC ve Scottish Premier League a v anglické Premier League v Liverpoolu. S oběma kluby dosáhl výborných výsledků, zejména třikrát vyhrál Ligu mistrů s Liverpoolem. Dalglish drží dva rekordy ve skotské fotbalové reprezentaci, nejvyšší počet startů, 102. Během nichž nastřílel, stejně jako Denis Law, rekordních 30 gólů.

S fotbalem začal v mládežnických týmech Celticu, do prvního mužstva se poprvé dostal roku 1971. Roku 1975 se stal kapitánem týmu. Mezi lety 1971 a 1977 vyhrál čtyřikrát skotskou ligu, čtyřikrát Skotský pohár a jednou Skotský ligový pohár. Roku 1977 zaplatil Bob Paisley částku 440 000 liber za jeho příchod do Liverpoolu, což byl tehdy na ostrovech rekord.

V dresu Liverpoolu vyhrál 7 ligových titulů, třikrát Ligu mistrů a pětkrát FA Cup. Tyto obrovské úspěchy mu přinesly přezdívku King Kenny.

Roku 2009 jej magazín FourFourTwo vyhlásil nejlepším britským poválečným útočníkem.[1] Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[2] V anketě Zlatý míč, která hledala nejlepšího fotbalistu Evropy, se roku 1983 umístil na druhém místě.[3]

Dalglish se v roce 1985 po tragédii na stadionu Heysel stal hrajícím trenérem Liverpoolu. Již v prvním roce své trenérské kariéry vyhrál s týmem ceněný double, tedy anglickou ligu i FA Cup. Během jeho šestiletého trenérského účinkování v letech 1985–1991, Liverpool vyhrál třikrát ligu a dvakrát FA Cup.

Roku 1991 přešel do Blackburn Rovers a dokázal jej dovést z druhé ligy k vítězství v Premier League. Jeho angažmá v Newcastle United od roku 1997 již nebylo tak úspěšné. Roku 1999 se stal sportovním ředitelem v Celticu, ovšem v této funkci skončil již o rok později.

Mezi lety 2000 a 2010 se věnoval společně se svou manželkou zejména charitě. 8. ledna 2011 se Dalglish stal po odvolání Roye Hodgsona podruhé trenérem Liverpoolu.