Kandaké z Meroe

Pelekh, Kandaké z Meroe (také známa jako Černá královna Kandaké z Núbie[1]) byla královna kušitského království Meroe v oblasti Núbie, vládnoucí v dobách tažení Alexandra Velikého. Kandaké není vlastní jméno, ale titul královen a královen matek užívaný v africkém Kúšitském království, jež zahrnovalo i Núbii. Podle Alexandrovského románu (neznámý autor je někdy nazýván Pseudo-Kallisthénes) se Alexandr Veliký a Kandaké z Meroe setkali, když Alexandr podnikl vpád do Núbie.[2] Ve skutečnosti však Alexandr Núbii nikdy nenapadl a nikdy se nepokusil postupovat jižněji, než za oázu Siwa v Egyptě.[3]

Kandaké z Meroe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kandaké z Meroe a Alexandr Veliký

Legenda praví, že roku 332 před naším letopočtem se Alexandr Veliký pokusil dobýt Núbii. Kandaké z Meroe svá vojska dovedla ke strategickému setkání s makedonskými armádami a když se Alexandr blížil, Kandaké seděla na válečném slonu.[1] Královna Alexandra varovala, že mu nedovolí vstoupit do své země a rovněž, aby jí nepohrdal pro černou barvu kůže:

„ V našich duších jsme světlejší a jasnější než ten nejsvětlejší z vás. “
— Kandaké z Meroe, Pseudo-Kallisthénes[2]

Když Alexandr viděl núbijské šiky a zhodnotil sílu královniny armády, upustil od svého tažení a rozhodl se ustoupit zpět do Egypta.[1] Podle jiných verzí příběhu o Alexandrovi se makedonský král a Kandaké z Meroe do sebe zamilovali.[4]

Tyto legendy vycházejí z Alexandrovského románu od neznámého autora, zvaného však někdy Pseudo-Kallisthénes, rozsáhlého díla o životě a úspěších Alexandra Velikého, jež jsou z velké části přehnanou fikcí. Marcus Annaeus Lucanus tvrdí, že Alexandr do Etiopie vyslal Kallisthéna („do nejvzdálenější země etiopské“ - per ultima terrae Aethiopum[3]). Podle dalších verzí Alexandrovského románu se do Etiopie Alexandr vydal sám.[3] Události z Alexandrovského románu jsou běžně citovány, ale nezdá se, že by se zakládaly na historickém základě z Alexandrovy doby a celý příběh o setkání Alexandra Velikého a Kandaké z Meroe je tak pravděpodobně pouze legendou.[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Candace of Meroë na anglické Wikipedii.

  1. The Candaces of Meroe (332 BC- 12 AD) [online]. [cit. 2009-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Candace of Meroe [online]. [cit. 2009-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-25. (anglicky)
  3. GOLDENBERG, David M. The Curse of Ham: Race and Slavery in Early Judaism, Christianity, and Islam. Princeton: Princeton University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 069111465X. S. 64. (anglicky)
  4. ERICKSON, Kyle. Ex Historia [online]. [cit. 2009-03-07]. S. 60. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  5. MORGAN, John Robert; STONEMAN, Richard. Greek Fiction: The Greek Novel in Context. Londýn: Routledge, 1994. ISBN 0415085071. S. 117–118. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.