Kawasaki Ki-10

Kawasaki Ki-10 bylo poslední dvouplošné stíhací letadlo používané japonskou císařskou armádou. Do služby byl typ uveden v roce 1935. Armádní označení typu bylo stíhací letoun typ 95 (95式戦闘機; 95 Šiki Sentóki) a spojenecké kódové označení znělo Perry.

Ki-10
První sériová verze
UrčeníStíhací letoun
VýrobceKawasaki Kōkūki Kōgyō KK
ŠéfkonstruktérTakeo Doi
První letbřezen 1935
Zařazeno1935
Vyřazeno1942
UživatelJaponské císařské armádní letectvo
Vyrobeno kusů588
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj
Ki-10

Japonské armádní letectvo zadalo vývoj Ki-10 v září 1934.[1] Nový letoun měl výrazně překonávat všechny dosavadní japonské stíhací stroje.

První Kawasaki Ki-10 poháněl vidlicový řadový dvanáctiválec Kawasaki Ha-9-IIa o výkonu 625 kW s dvoulistou vrtulí. Nad motorem byla instalovaná dvojice synchronizovaných kulometů vzor 89 ráže 7,7 mm. Zalétání proběhlo v březnu 1935, výbornou ovladatelnost a obratnost však znehodnocovala nedostatečná rychlost.

Třetí prototyp byl proto vybaven třílistou kovovou vrtulí, zapuštěnými nýty na náběžnou hranu křídla a novou kapotu motoru a chladiče. Vzhledem ke zlepšení byl Ki-10 přijat do sériové výroby.

Během služby sériových strojů Ki-10 se projevila letová nestabilita, vadící zejména při střelbě. Z výrobní linky byl odebrán 185. letoun, určený k experimentům na odstranění potíží. Výsledkem testů bylo zvětšené rozpětí křídel prodloužení trupu. Experimentální stroj se stal prototypem vylepšené sériové verze Ki-10-II, stavěné od června 1937 do prosince 1938 v 280 kusech.[zdroj?!]

Další pokusný prototyp z října 1936 nesl označení Ki-10-I KAI. Úprava spočívala v samonosných jednoduchých nohách podvozku a přepracovaném chladiči. Rychlost tak vzrostla na 420 km/h.[2]

Další dva prototypy Ki-10-II KAI měly podobné úpravy, avšak za jejich pohonné jednotky byl zvolen Ha-9-IIb o 700 kW. Jejich rychlost již dosahovala 445 km/h. Sériově se však nestavěly.

Nasazení
Jeden ze dvou postavených Ki-10 II Kai

Kawasiki Ki-10 byl nasazen japonskou armádou v Mandžusku, během Druhé čínsko-japonské války a v rusko-japonském příhraničním konfliktu. Na počátku války v Pacifiku už byl typ přeřazen k výcviku a pomocným úkolům. Celkem bylo vyrobeno 588 kusů.[2]

Verze
  • Ki-10 – čtyři prototypy
  • Ki-10 I – první sériová verze
  • Ki-10 II – druhá sériové verze s prodlouženým trupem a zvětšeným rozpětím stavěné od června 1937 do prosince 1938 v počtu 280 kusů
  • Ki-10 II Kai – dva experimentální letouny s upravenou aerodynamikou a motorem Ha-9 IIb o výkonu 700 kW

Hlavní technické údaje
Kawasaki Ki-10 "Perry"

Údaje platí pro Ki-10-II[2]

  • Rozpětí: 10,02 m
  • Délka: 7,55 m
  • Výška: 3,00 m
  • Nosná plocha: 23,00 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1360 kg
  • Vzletová hmotnost : 1740 kg
  • Maximální rychlost v 3000 m: 400 km/h
  • Výstup na 5000 m: 5 min
  • Dostup: 11 500 m
  • Dolet: 1100 km

Odkazy

Reference
  1. Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939-45/USA-Japonsko, 1996, str. 10
  2. NĚMEČEK, Václav. Kawasaki Ki-10. Letectví a kosmonautika. Březen 1986, roč. LXII., čís. 7, s. 29.

Literatura
  • FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Kawasaki Ki-10, s. 86 až 89. (anglicky)
  • VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45/USA-Japonsko. Olomouc: Votobia, 1996. 88 s. ISBN 80-7198-091-9.
  • NĚMEČEK, Václav. Kawasaki Ki-10. Letectví a kosmonautika. Březen 1986, roč. LXII., čís. 7, s. 29.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.