Čánakja

Jeho Arthašástra je velmi často srovnávána s Machiavelliho Vladařem, v otázkách války pak s Clausewitzovým dílem O válce.[3]

Ideální král, král-mudrc (rádža-riši), se umí dle Chánakji ovládat, nepodléhá pokušení smyslů, neustále se učí a kultivuje, vyhýbá se falešným a lichotivým poradcům, obklopuje se uznávanými staršími, podporuje bezpečnost a blahobyt svého lidu, dává přednost nenásilí, žije jednoduchý život, vyhýbá se škodlivým lidem nebo činnostem, nevyužívá svou moc k tomu, aby se zmocnil manželky někoho jiného, nebo cizího majetku. Největšími nepřáteli krále nejsou jiní králové, ale chtíč, hněv, chamtivost, domýšlivost, arogance a bláznovství, říká Chánakja. Král-mudrc získává loajalitu svého lidu ne tím, že je králem, ale tím, že je spravedlivý. 

Král by si měl vybírat své ministry a vysoké úředníky na základě schopnosti, kterou prokázali ve své minulé práci. Dobrý státní úředník má být dle Chánakji dobře vyškolený, musí mít předvídavost, dobrou paměť, odvahu, nadšení, odbornost, schopnost mluvit, musí mít znalosti praktické i teoretické, dobré zdraví, laskavost, nesmí být lstivý, nenávistný, nepřátelský a nesmí podléhat hněvu. Ti, kterým některá z těchto vlastností chybí, se mají stát úředníky nižšími a být pod dohledem těch vyšších. Kvalita úředníků musí být neustále prověřována a testována. Král by si měl také pořídit jednoho poradce pro věci duchovní, tedy znalce Véd.

Mnozí upozornili, jak blízko moderní evropské soudní tradici jsou Chánakjova doporučení v oblasti práva. Rozlišuje zločiny spadající pod zákony trestní a ty, které spadají pod zákony občanské. Ty první má u soudu žalovat stát, neboť v jistém smyslu jsou útokem na všechny občany státu. V těch druhých má být žalobcem poškozená strana. Co se týče manželství, dívka by měla mít právo podle Chánakji vdát se za jakéhokoli muže, kterého si přeje, pokud uplynula doba tří let od první menstruace, a pokud se dívka zřekne věna. Pokud se provdá za muže, kterého jí našel otec, má na věno nárok. Celkem Chánakja rozlišuje osm druhů či stupňů manželství, které se liší zejména mírou ženiny svobody a jejího nároku na majetek rodičů.

Pozoruhodné jsou pasáže o špionáži. Čánakja doporučuje, že nejlepším způsobem, jak podkopat vládu v nepřátelském státě, je vyslat tam jako agenty krásné ženy, které svedou mocné a bohaté muže, a pak je vymění za jiné mocné a bohaté muži, čímž mezi elitou cizího státu vyvolají rivalitu, nevraživost a žárlivost. Špioni by měli být vyškoleni v herectví a převlecích. Ideálními špiony jsou dle Chánakji asketové, poustevníci, žebráci, kuchaři, obchodníci, lékaři, astrologové, klauni nebo tanečnice. Rozumný stát, uvádí Chánakja, musí předpokládat, že jeho nepřátelé špehují na jeho území a šíří propagandu, a proto musí trénovat a odměňovat dvojité agenty, aby získal představu o takových nepřátelských zpravodajských operacích. Úkolem tajné služby by mělo být též testovat integritu vládních úředníků, rozkrývat kartely obchodníků, sledovat, zda sousední království nepřipravují válku, hlídat špionážní a propagandistické akce nepřátelských států, destabilizovat nepřátelské státy a zbavovat krále problémových mocných osob, které by bylo nebezpečně odstranit otevřeně.

Co se týče válek, král má vždy zvažovat výhody války a míru. Jsou-li výhody stejné, má dát přednost míru. Ve většině situací je mír výhodnější, soudí Chánakja. Když už ale válka vypukne, všechny prostředky jsou povoleny, včetně atentátu na nepřátelské vůdce, zasetí sváru ve vedení nepřátelského státu, hlásání pověr a propagandy k posílení morálky vlastních vojáků nebo naopak k demoralizování nepřátel apod. Po vítězství ve válce je výhodné humánně zacházet s poraženými vojáky a novými poddanými.

V ekonomice Chánakja doporučuje, aby vedle sebe existovaly podniky státní i soukromé, a aby pro ně existovala stejná pravidla. Je dobré, když si soukromé a státní podniky konkurují v zemědělství, chovu zvířat, lesnictví, těžbě, výrobě a obchodu. Někde má ale stát právo na monopol. Doly mají být vlastněny státem, ale pronajímány soukromým osobám. Soukromé podniky mají odvádět daně. Daň by měla být "snadno zaplatitelná, snadno vypočítatelná, nenákladná na správu, spravedlivá a nesmí brzdit růst". Daně by měly být vybírány pouze z rozvinuté ekonomické činnosti, a ne když podnikatel teprve začíná. Daň na soukromých zemědělských pozemcích má mít dle Chánakji sazbu 16,67%, ale má být odpouštěna v případě hladomoru. Daň u průmyslníků a obchodníků se má pohybovat v rozmezí 10% až 25%. Daně mají být placeny v naturáliích, prací nebo v hotovosti. Úředníci království musí chránit spotřebitele. Na zboží z ciziny má stát právo uvalit clo.[4]   

• ZBAVITEL, Dušan. Kautiljova Arthašástra. Praha: Arista, 2001. ISBN 80-86410-02-1. (česky)
• DÁS, Kášya. Níti-šástra. České Budějovice: Nová Forma, 2010. ISBN 978-80-87313-94-7. (česky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čánakja na Wikimedia Commons