Katedra historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity

Pracoviště vzniklo jako celá fakulta v roce 1946 a původně neslo název historický seminář. Jeho úkolem bylo připravovat budoucí učitele tehdejších měšťanských škol. Původně mělo dvě oddělení – prehistorické (ředitel František Kalousek) a historické (ředitel Zdeněk Hájek, který byl zároveň administrativním ředitelem celého semináře). V roce 1950 proběhla reorganizace fakultních seminářů na katedry. Tehdy se historický seminář stal součástí katedry dějepisu, zeměpisu a občanské nauky. Vedoucím této katedry se stal František Kalousek. Od roku 1949 až do zrušení pedagogické fakulty v roce 1953 prováděl historický seminář samostatné archeologické výzkumy ve Znojmě-Hradišti. Vedl jej František Kalousek.

V roce 1953 byla celá pedagogická fakulta přeměněna tehdejším komunistickým režimem na Vyšší pedagogickou školu, což bylo spojeno s novou reorganizací – vznikla zde katedra dějepisu a ústavy ČSR. Jelikož František Kalousek přešel na filozofickou fakultu, vedoucím katedry se stal Zdeněk Hájek. O šest let později, v roce 1959, proběhla další reorganizace (přeměna školy na Pedagogický institut). Byla obnovena katedra dějepisu, zeměpisu a občanské nauky. Vedením této katedry byl pověřen František Frendlovský.

Roku 1964 byla obnovena Pedagogická fakulta jako součást brněnské univerzity a o rok dříve vznikla samostatná katedra dějepisu. Jejím vedoucím byl Jaroslav Sýkora. Od roku 1982 vstoupila v platnost integrace oborů v rámci brněnské univerzity a studium dějepisu bylo proto přesunuto zejména na filozofickou fakultu. S tím byla spojena částečná likvidace katedry dějepisu na pedagogické fakultě a mnoho pracovníků muselo odejít na jiná pracoviště. Ostatní se podíleli na vytvoření katedry didaktiky dějepisu a regionálních dějin. Její vedení převzal po Sýkorovi od roku 1984 František Čapka. Další reorganizací se katedra didaktiky dějepisu a regionálních dějin stala pouze jedním z oddělení nové, větší katedry regionální geografie, regionální historie a didaktiky dějepisu. Tuto novou velkou katedru vedl Stanislav Horník.

Teprve listopad 1989 vytvořil podmínky pro obnovení samostatné katedry historie. Ta tak byla znovu ustavena v roce 1990 a jejím vedoucím se stal Otto Zwettler. Po něm převzal vedení v letech 1996–2000 Bohuslav Klíma ml. V současné době vede katedru Jiří Mihola.

Spolu s Bohuslavem Klímou se na katedru historie vrátil od roku 1993 také archeologický výzkum ve Znojmě-Hradišti. Katedra historie je jedinou katedrou historie v ČR, která je vlastníkem dekretu ministerstva kultury, opravňující k samostatným archeologickým výzkumům (na univerzitách tento dekret jinak vlastní výhradně katedry archeologie).

• František Čapka – historik. Jeho jméno je spojeno s problematikou regionálních dějin a s historií odborového hnutí. Stal se autorem několika učebnic dějepisu.
• Zdeněk Hájek – historik, věnující se zejména problematice česko-polských dějin 19. století.
• Stanislav Julínek – didaktik a metodik dějepisu.
• František Kalousek – archeolog, zabývající se zejména obdobím Velké Moravy. Jeho jméno je spojeno zejména s Pohanskem u Břeclavi.
• Bohuslav Klíma ml. – archeolog zabývající se obdobím raného středověku.
• Marie Marečková – historička, oblastí jejího zájmu se stala raně novověká města a české právní dějiny.
• Ctibor Nečas – historik. Zabýval se především osudy českých a slovenských Romů v době okupace.
• Jaroslav Sýkora – historik a didaktik dějepisu. Stal se také děkanem Pedagogické fakulty MU.
• Jaroslav Vaculík – historik. Jeho práce popisují problematiku Čechů v cizině v 19. a 20. století.