Katedrála svatého Michaela (Alba Iulia)

Komplex katedrály a biskupské rezidence byl postaven po založení biskupství v roce 1009. Katedrála byla během tatarského vpádu v roce 1241 těžce poškozená a bylo zapotřebí nové budovy. Ta byla postavena ve dvou etapách 1246-1291 a 1320-1356. V 15. století János Hunyadi určil katedrálu za rodinnou hrobku a nechal ji zrestaurovat. V 16. století byly namalovány vnitřní fresky a přistavěna renesanční kaple na severní straně. Od poloviny 16. století byla katedrála pod správou kalvínské církve a část vybavení byla zničena.[1] Za Habsburků byla katedrála a diecéze v roce 1700 opět pokatoličtěna. Po začlenění Transylvánie do Rumunského království, byla v letech 1921-1923 v bezprostřední blízkosti postavena rumunsko-ortodoxní Korunovační katedrála.

Svatý Michael je trojlodní bazilika s příčnou lodí. Masivní západní loď je převážně v románském stylu. Ze dvou plánovaných věží byla postavena jen jižní; dnešní podoba je dílem několika století. Na štítu portálu jsou čtyři sochy světců z 18. století. Oblouky a klenby lodi jsou raně gotické, chór je pozdně gotický. Z mobiliáře vynikají především dva románské reliéfy archanděla Michaela, gotická Pieta, kazatelna a barokní chórové lavice. Varhany s 2209 píšťalami byly postaveny v roce 1877 Istvanem Kolonicsem.

V katedrále je mnoho uměleckých náhrobků:

• János Hunyadi, uherský politik († 1456)
• Ladislav Hunyadi († 1457)
• Georg Martinuzzi, klerik a politik († 1551)
• Ferenc Kendi († 1558)
• Isabela Jagellonská, uherská královna († 1559)
• Jan Zikmund Zápolský, uherský král († 1571)

• 
  Pieta
• 
  Varhany
• 
  Náhrobek Isabely Jagellonské

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kathedrale St. Michael (Alba Iulia) na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svatého Michaela v Alba Iulia na Wikimedia Commons