Katedrála Notre-Dame (Noyon)

Stará katedrála vyhořela počátkem roku 1131, od poloviny 12. století byla stavěna nová. Kolem roku 1170 byl postaven chór a příční loď, do roku 1208 byla dokončena loď a před rokem 1231 západní průčelí. Roku 1293 zničil požár západní část chrámu, která se musela rekonstruovat. Vnitřní zařízení bylo silně poničeno za francouzské revoluce, v roce 1809 bylo zrušeno biskupství v Noyonu a roku 1840 byla katedrála zapsána na první seznam státem chráněných památek. Za první světové války bylo město i katedrála silně poškozeno a rekonstrukce trvala až do roku 1928.

Jde o katedrálu se čtyřdílným plánem stěny, jako ve starších katedrálách (tedy současně oblouky arkád i triforium). Zajímavé je členění přípor, které není závislé na ostatním horizontálním členění a jehož rozestupy se směrem nahoru zvětšují. V průběhu výstavby docházelo k častým změnám plánů. [1] K severní straně katedrály přiléhaly budovy kapituly, z nichž se zachovala velká část křížové chodby s kapitulní síní a bohatou plastickou výzdobou. K jižní straně katedrály přiléhal biskupský palác, z něhož zbyla jen kapitulní knihovna a zříceniny biskupské kaple.

Rozměry katedrály

• délka 103 m
• šířka hlavní lodi 10,2 m, vedlejších 4,75 m
• výška klenby 22,7 m
• délka příční lodi 48,6 m
• výška věží 66 m
• šířka průčelí 32,8 m

• 
  Průčelí
• 
• 
  Boční loď a galerie
• 
  Vitráž z konce 13. století
• 
  Závěr a kapitulní knihovna
• 
  Půdorys katedrály