Karnofského skóre

Karnofského skóre má hodnoty od 100 do 0, kde 100 je "perfektní" zdraví a 0 je smrt. Přestože škála je popsána v intervalech po 10, může lékař podle potřeby měnit skóre i v rozmezí těchto hodnot. Skóre je pojmenováno po americkém lékaři a výzkumníkovi Dr. Davidu A. Karnofském (1914-1969), který tuto škálu popsal společně s Dr. Josephem H. Burchenalem a dalšími spolupracovníky v roce 1948.[1]

• 100 % – normální stav, bez obtíží, bez známek onemocnění
• 90 % – schopen normální aktivity, velmi málo symptomů
• 80 % – schopen normální aktivity s mírnými obtížemi, symptomy
• 70 % – soběstačný, neschopen normálních aktivit či práce
• 60 % – občas vyžaduje pomoc, zvládá většinu osobních potřeb
• 50 % – často potřebuje pomoc, často vyžaduje lékařskou léči
• 40 % – invalidita, vyžaduje speciální péči a pomoc
• 30 % – těžká invalidita, indikace k přijetí do nemocnice
• 20 % – těžce nemocný, potřeba urgentní hospitalizace, vyžaduje podpůrná opatření a léčbu
• 10 % – moribundní, rychle progredující fatální onemocnění
• 0 % – smrt

Pro děti, které mají většinou problémy s vyjádřením kvality svého života, se používá hodnotící systém, více zaměřený na pozorování. Nejčastěji se tak hodnotí děti a mládež do 16 let. Tento systém navrhl a zavedl Lanský se svými spolupracovníky v roce 1987.

• 100 – plně aktivní, norma
• 90 – menší omezení při těžké fyzické aktivitě
• 80 – aktivní, ale brzy se unaví
• 70 – větší omezení při hře a kratší doba při herních aktivitách
• 60 – je vzhůru, ale hraje si málo; nenechá se vyrušit při klidných aktivitách
• 50 – během dne polehává, ale obleče se; aktivně se nezapojuje do klidných her a aktivit
• 40 – převážně v posteli; zapojí se do klidných aktivit
• 30 – upoután na lůžko; potřebuje asistenci i u klidných her
• 20 – často spí; omezeně se zapojuje jen do velmi pasivních aktivit
• 10 – nehraje si; nezvedá se z postele
• 0 – nereagující