Karlovo náměstí (Polná)

Karlovo náměstí je tvořeno bývalým židovským městem na jihozápadním okraji centra města Polná v okrese Jihlava. Židovské město bylo založeno roku 1680. Karlovo náměstí tvoří dvě části – horní je bývalé Židovské náměstí, obklopené trojúhelníkovým blokem domů, a dolní je bývalý Rabínský plácek, který vznikl rozšířením ghetta v roce 1740. Obě části propojuje jedna průchod skrz rabínský dům, jednak průchod mezi synagogou a školou. V 18. a 19. století židovské město při několika požárech vyhořelo ((v letech 1712, 1734, 1823 a 1863), přesto se dochoval původní gotický půdorys, na něm stojí na 32 většinou patrových domů přestavěných v novodobém stylu. Historický Bělohlávkův dům čp. 538 s rokokovou fasádou se nachází na jižní straně Rabínského plácku. V domě čp. 530 poblíž synagogy se nacházela židovská lázeň mikve. Na náměstí stávala kamenná kašna, která byla odstraněna v polovině 20. století.

Karlovo náměstí
Karlovo náměstí
Umístění
StátČesko Česko
MěstoPolná
Poloha49°29′7,89″ s. š., 15°43′19,18″ v. d.
Další údaje
Typnáměstí
PSČ588 13
Kód ulice173363
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavní vchod do židovského města je u bývalé východní, Horní brány města Polná, u křižovatky ulic Varhánkova, Palackého, Indusova, Feltlova a Třebízského. Židovské město zde mělo vlastní vstupní bránu. Druhá vstupní brána stávala mezi vinopalnou a obytným domem na přístupové cestě od jihu, z dnešní Indusovy ulice na Rabínský plácek – tato brána je dosud chráněna jako kulturní památka, přestože již neexistuje a v registru kulturních památek má uvedenou chybnou adresu.

Rabínský dům a synagoga, o jejichž záchranu usiloval Klub za Historickou Polnou, byly roku 1994 městem věnovány Federaci židovských obcí v Praze. V prostorách zdejší synagogy se nyní nachází Regionální židovské muzeum s expozicemi Historie židovského města a Případ Leopolda Hilsnera.[1]

Historie

První židovské rodiny se usídlily v polovině 16. století v údolí Šlapanky na Dolním městě, v oblasti dnešního židovského hřbitova. Roku 1682 vrchnost židům povolila postavit si vlastní židovské město, tvořené v první fázi 16 dřevěnými domky, synagoga pak byla postavena na základě smlouvy židovské obce s vrchností ze 14. srpna 1684.

Židovské město bylo založeno v roce 1680.[2] Stojí zde i židovský obecní dům tzv. „Rabínský“, v němž během největšího rozmachu židovství v Polné fungovala tzv. zimní modlitebna pro třicet věřících, říkalo se jí též „malá synagoga“.[3] Dochoval se původní trojúhelníkový půdorys gotické zástavby. V dobách největšího rozmachu se zde nacházelo až 32 domů a žilo tu několik set obyvatel. V roce 1830 žilo v Polné židovských 128 rodin, které tvořily 12 % obyvatel města Polné. Již v 19. století začal význam Polné upadat, na konci 19. století postavení Židů zkomplikovala hilsneriáda, roku 1921 odešel poslední rabín a dojížděl sem rabín z Kolína. Holocaust přežili pouze tři židovští obyvatelé Polné, ani jeden se sem však už nevrátil.

Kulturní památky
Bělohlávkův dům
  • Synagoga
  • Židovský obecní dům čp. 541 tzv. Rabínský
  • Bělohlávkův dům čp. 538 s rokokovou fasádou.

Reference
  1. Regionální židovské muzeum - synagoga [online]. Město Polná, 2014-01-01 [cit. 2014-05-10]. Dostupné online.
  2. Prchal, Jan:Polná. Historické město roku 2006, str. 14–15
  3. KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa měst a obcí 28 – Polná. Jihlavské listy: noviny jihlavského regionu. 23. 7. 2010, čís. 57, s. 19. ISSN 1212-740X.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.