Karl Türk (poslanec Říšské rady)

Profesí byl lékařem.[2] Od roku 1891 až do své smrti působil ve slezských Holčovicích. Publikoval články v denním tisku novinách a psal sociální romány a dramata.[3]

V 80. letech 19. století se zapojil do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1885 byl zvolen a zastupoval zde kurii venkovských obcí, obvod Opava, Bílovec atd. Do parlamentu se po jisté přestávce vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1897, nyní za všeobecnou kurii, 1. volební obvod: Opava, Bruntál.[4] V roce 1897 se profesně uvádí jako lékař a statkář, bytem Holčovice.[5]

Kromě toho zasedal i jako poslanec Slezského zemského sněmu. Mandát na zemském sněmu zastával až do své smrti.[2]

Politicky patřil k všeněmcům Georga von Schönerera a spolu s několika dalšími podobně orientovanými poslanci založil v roce 1887 v Říšské radě nacionalistický klub Deutschnationaler Verband.[1] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti, ovšem s poznámkou, že náleží do skupiny antisemitů.[6] V roce 1889 přednesl na Říšské radě řeč, v níž kritizoval potlačování národních práv etnických Němců v Rakousku a použil v této souvislosti slovní spojení Irredenta Germanica. V roce 1898 publikoval osmdesátistránkový spis Böhmen, Mähren und Schlesien, v němž vylíčil dějiny Rakouska po roce 1848 jako sled nepřátelských kroků vůči Němcům, na němž měli mít podíl Češi, Židé, šlechta, katolický klérus a němečtí liberálové. Čechy označoval za slovansky mluvící Němce. Kandidoval neúspěšně i ve volbách do Říšské rady roku 1907.[1]

Karl Türk zemřel v dubnu 1908.[2] Byl pohřben na hřbitově v Holčovicích.[3]

Jeho syn z prvního manželství Wilhelm Türk (1871–1917) pracoval jako primář Josefovy nemocnice ve Vídni a pedagog na Vídeňské univerzitě. Byl odborníkem na hematologii. V medicíně se po něm jmenuje Türkův roztok.[3]