Karel Bubla (odbojář)

Karel Bubla (29. srpna 1908[1] nebo 25. srpna 1906[2] Proboštov[p 1] – 9. listopadu 1944 Dolní Bečva)[1] byl komunistický funkcionář a protifašistický odbojář popravený nacisty.

Karel Bubla
Narození25. srpna 1906
Proboštov, Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. listopadu 1944
Dolní Bečva, Československo
Příčina úmrtístřelná rána
BydlištěŽamberk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Zdroje uvádějí dvě různá data narození Karla Bubly. Po vojenské službě se usadil v Žamberku. Za manželku si vzal Alžbětu Křehkou, dceru žambereckého krejčího, se kterou měl dceru Miroslavu.

Byl členem KSČ a v roce 1932 vedl stávkový výbor dělníků, kteří pracovali na regulaci řeky Divoké Orlice.[3][4] V roce 1935 vedl delegaci tzv. „hladového pochodu“, která v Žamberku vyjednávala s okresními úřady.[5]

Zapojení do odboje a smrt

Do podzimu 1944 spolupracoval s odbojem ilegálně; byl zapojen do materiální pomoci partyzánům. V říjnu 1944 přešli spolu s Jánem Jurčou (1919-1944, též ze Žamberka)[p 2] a Václavem Zaňkou (1911-1944, postřelen, zemřel ve Zlíně)[2][p 3] protektorátní hranice se Slovenskem, kde chtěli pomoci Slovenskému národnímu povstání. Měli se se připojit k partyzánskému oddílu Jana Žižky, k setkání ale nedošlo. Při zpětném přechodu do Protektorátu byl byli Karel Bubla 9. listopadu 1944 spolu s Viktorem Kollandou, Jánem Jurčou a Štěpánem Králíčkem německou pohraniční policií zadrženi.[6][p 4]

Dne 3. 11. 1944 podepsal protektorátní státní ministr Karl Hermann Frank rozkaz, podle kterého „...Jako odstrašující prostředek pro bandity v pohraničním území je třeba ihned zavést u většího počtu obyvatelstva v pohraničním území chycených banditů, jejich podporovatelů nebo osob narušujících pracovní povinnost, u nichž se předpokládá, že se chtějí připojit k banditům, bezodkladné zvláštní řízení a v místech nebo okolí, kde se banditské případy vyskytují, bandity veřejně pověsit. Popravení zůstanou 48 hodin na šibenici a budou po příslušném oznámení střežení českým četnictvem, aby se zabránilo za všech okolností jejich odříznutí...“[7]

Na základě tohoto rozkazu byli štkp. Viktor Kollanda, Karel Bubla, Ján Jurčo a Štěpán Králík z Bratčic u Brna dne 9. listopadu 1944 v Dolní Bečvě na školním hřišti, před zraky školních dětí, veřejně oběšeni. Obdobné odstrašující popravy se konaly i v dalších místech.

Posmrtná připomínka a vyznamenání
Žamberk, pomník obětem 2. sv. války, kterým byl nahrazen pomník Karla Bubly
  • Jméno Karla Bubly je uvedeno na pomníku obětí nacismu v rodném Proboštově.[8]
  • V Dolní Bečvě je jeho jméno uvedeno na památníku spolu se jmény ostatních popravených[9]
  • Byl in memoriam vyznamenán Československým vojenským řádem Za svobodu I. stupně (Zlatá hvězda)
  • V Žamberku po Karlu Bublovi pojmenovali náměstí, na které v roce 1958 postavili pomník Karla Bubly.

Odstranění připomínky

V roce 1992 bylo Bublovo náměstí Žamberku přejmenováno na náměstí generála Knopa a v roce 2005 provedena rekonstrukce památníku, spočívající v nahrazení pamětní desky Karla Bubly za desku generála Knopa. K 18. září 2015 byla na žádost města Žamberka pomníku zrušena památková ochrana.[10]

Odkazy

Poznámky
  1. Některé zdroje uvádějí jako rodiště mylně Žamberk. Karel Bubla v Žamberku žil, v matrice narozených však zapsán není. Archivováno 14. 11. 2017 na Wayback Machine Zdroje, které uvádějí Žamberk jako rodiště též uvádějí datum narození 25. 8. 1906.
  2. Ján Jurčo pocházel ze slovenské obce Nižný Komárnik, v Žamberku se učil krejčím.
  3. Václav Zaňka se později od skupiny oddělil.
  4. Zdroje též uvádějí, že byli zadrženi již při pokusu o přechod na Slovensko.

Reference
  1. Spolek pro vojenská pietní místa: Seznam Obětí – památník Hrabyně (A – M)
  2. Pavel Svědiroh: Oběti II. světové války
  3. (dostupné online v NK ČR) Jak bojovali a umírali komunisté. Pochodeň. 27.-28. 2. 1971 (příloha), s. 5. Dostupné online.
  4. (dostupné online v NK ČR) Bojovali za socialistický dnešek. Pochodeň. 8.-9.10.1983, s. 6. Dostupné online.
  5. (dostupné online v NK ČR). Pochodeň. 12. 2. 1975, s. 1. Dostupné online.
  6. Pavel Svědiroh: Padlí partyzáni. Žamberecké listy. 1. 9. 2014. Dostupné online.
  7. Jaroslav Kojzlar: Frankův rozkaz. Haló noviny. 4. 11. 2013. Dostupné online.
  8. Billiongraves: Pomník obětem nacismu Proboštov
  9. Spolek pro vojenská pietní místa: Dolní Bečva
  10. 24/2015-RADA/1274. Žamberecké listy (příloha). 17/2015, s. 3. Dostupné online.

Literatura
  • Svědiroh, Pavel, Oběti 2. světové války

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.