Karel Bakeš

Karel Bakeš (12. ledna 1888 Jemnice[1]6. ledna 1972 Dačice) byl stavební inženýr, voják z povolání, vlastivědný pracovník, spisovatel a překladatel.

Ing. Karel Bakeš
Narození12. leden 1888
Jemnice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. ledna 1972 (ve věku 83 let)
Dačice Československo Československo
Povolánípřekladatel a spisovatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině hostinského. Po ukončení základní školy studoval na české reálce v Telči, kde v té době byl ředitelem Karel Maška a působila celá řada profesorů, vlastenců (např. profesor Šašecí, Pantoflíček aj.), kteří se výrazně zasloužili o národní obrození v této části Moravy. Ve studiu pokračoval na technice v Praze, kde v roce 1913 po vykonání druhé státní zkoušky získal stavovský titul inženýr v oboru stavitelství.

Jednoroční vojenskou službu vykonal v Krakově u pevnostního dělostřelectva. Tam také nastoupil po vyhlášení mobilizace v roce 1914. První světovou válku strávil na ruské frontě, a to u dělostřelectva. V průběhu válečných let byl povýšen do důstojnické hodnosti. Po skončení války nebyl demobilizován, ale s oddílem kterému velel byl zařazen do expedičního sboru a vyslán na Slovensko. Do Prahy se vrátil v roce 1919.

Až do poloviny roku 1930 pracoval ve stavebním odboru ministerstva obrany v Praze, kdy byl po prodělaném infarktu ze zdravotních důvodů dán do výslužby v hodnosti majora. Vrátil se i s rodinou do Jemnice. Na Větrném kopci si nechal postavit obytný dům zámeckého charakteru, tzv. Bakešovu vilu, kde žil až do své smrti.

Aktivně se zapojil do veřejného života ve městě. V září 1931 byl zvolen do obecního zastupitelstva za národní socialisty a stal se radním. V roce 1934 se s Československou stranou národně socialistickou rozešel. Vstoupil do sociální demokracie. Na její kandidátce byl zvolen do zastupitelstva na další volební období a za ni byl okresním úřadem jmenován členem obecní finanční komise. Při volbách konaných 12. června 1938 kandidoval na kandidátce volební strany „sdružení národně a pokrokově smýšlejících občanů v Jemnici“, kterou sám sestavil. Obdržených 105 hlasů voličů znamenal pro sdružení zisk dvou mandátů do obecního zastupitelstva, z nichž jeden připadl jemu. Za heydrichiády byl zatčen a uvězněn ve věznici v Jihlavě. Propuštěn byl po dvou měsících.

Za svého pobytu v Praze se stal členem Antroposofické společnosti Republiky československé a aktivně se zapojil do její činnosti. Pro potřeby členů překládal z němčiny práce filosofického a duchovního zaměření. Zejména šlo o přednášky zakladatele antroposofie Rudolfa Steinera. V překladatelské činnosti pokračoval i později, kdy činnost společnosti byla úředně ukončena. Práce jím přeložené byly dalšími přepisovány na psacím stroji a distribuovány pro potřeby antroposofických kroužků, Některé z kroužků, např. v Praze, Brně, Karlových Varech a jinde, pracovaly dál i po roce 1948. Celkem jde o desítky titulů, z nichž některé jsou dosud jen samizdatové rukopisy tiskem nevydané.

Šedesátá léta minulého století byla pro Karla Bakeše obdobím největší spisovatelské činnosti. Tehdy napsal většinu z níže uvedených titulů. Žádný z nich však nebyl vydán knižně; to bylo výsadou jen několika desítek vybraných jedinců. Pracoval i na dalších knihách, které však zůstaly nedokončeny. Jde např. o „Dějiny města Jemnice“ nebo o práci „Staré pověsti české a moravské“. Je autorem i celé řady drobnějších prací, které se vztahují k historii Jemnice, např. Slavnost Barchan. Některé práce byly v roce 1968 publikovány v tisku nebo odvysílány ve vysílání Československého rozhlasu studio Brno, jiné zveřejnila ve svých knihách Helena Lisická. V roce 2000 vydalo Město Jemnice s podporou MK ČR knihu Kamenná pana, podtitul Pověsti z Jemnicka, ve které je uvedeno ve zkrácené verzi cca 15 pohádek, pověstí a lidových vyprávění tohoto autora.

Zemřel 6. ledna 1972 v nemocnici v Dačicích na následky jednoho z dalších infarktů a je pochován na hřbitově v Jemnici – Podolí. Pískovcový náhrobek, socha ženy s holubicí představující slovanskou bohyni Živu, je sochařským dílem sochaře Jaroslava Šlezingera, rodáka z Jemnice.

Rukopisy knih, drobnějších prací a překlady se nacházejí v jeho pozůstalosti, která je uložena v archivu soukromé osoby.[p. 1]

Tvorba

Význam Karla Bakeše a jeho byť i nepublikované spisovatelské činnost zejména spočívá v tom, že ve svých dílech:

  1. zachytil pohádky, pověsti a lidová vyprávění z okolí Jemnice do té doby nikým nesepsané a pokusil se zpracovat dějiny města; první díl Pohádek a pověstí je psán v místním nářečí,
  2. zachycuje některé vánoční, velikonoční a posvícenské tradice, zvyky a obyčeje tak, jak se v Jemnici slavily v dobách jeho mládí,
  3. zachycuje život v městech Jemnici a Telči v době vrcholícího národního obrození a přibližuje v nich některé z těch bezejmenných, jejichž zásluhou je, že dnes je na všech úřadech a školách úředním a vyučovacím jazykem čeština,
  4. prezentuje jiný filozofický názor na vznik a vývoj světa a člověka a vykládá dějiny Čech a Moravy jinak, než jak činili všichni ostatní před ním,
  5. zpřístupňuje zájemcům práce cizích autorů, které v té době nebylo možné vypůjčit ani v universitních knihovnách.

Práce dokončené (rukopisy)

  • Podhorácké pověsti, povídky a lidová vyprávění (1958) [p. 2]
  • Černé maturity [p. 3]
  • Staří ochotníci mladým (1968) [p. 4]
  • Plukovník Krbec – hra zachycující život na malém městě po roce 1939

Práce nedokončené (rukopisy)

  • Dějiny města Jemnice
  • Staré pověsti české a moravské [p. 5]

Překlady

  • Franz Grillparzer: Štěstí a pád krále Otakara, drama
  • Rudolf Steiner: Iniciační vědomí, přednáška
  • Rudolf Steiner: Kristus a lidská duše, přednáška
  • Rudolf Steiner: Filosofie svobody, přednášky z roku 1918 (původně jeho doktorská práce)
  • Rudolf Steiner: Duchovní věda a medicína, přednášky, (1920)
  • Karl Heyer: Zázrak v Chartres (Das Wunder von Chartres), (1926)

Drobné práce

  • Slavnost Barchan (1971)

Odkazy

Poznámky

  1. Z ní byly čerpány i výše uvedené údaje. Nenávratně byla ztracena nebo zničena část pozůstalosti obsahující korespondenci Karla Bakeše, např. se spisovatelem Janem Vrbou, se kterým se znal z dob jeho studií na lesnické škole v Jemnici, Jaroslavem Kvapilem a dalšími osobnostmi tehdejšího kulturního života.
  2. První díl je věnován starým pověstem, druhý je vzpomínkou na „sousedy“, tj. místní mlynáře, sedláky, řezníky aj. obyvatele Jemnice a Podolí, lépe řečeno na činy (jednání), které vykonaly a o nichž se někdy vyprávělo i celá staletí.
  3. Název je odvozen od „černých ovcí telečské reálky“. Tak byli označováni studenti dvou tříd maturitního ročníku 1907, kteří museli opakovat písemnou maturitní zkoušku. Důvodem byla skutečnost, že dva z nich znali otázky ještě před konáním písemné maturitní zkoušky, protože tajně vnikli do ředitelny a otevřeli obálku s maturitními otázkami. Potrestáni však byli všichni studenti.
  4. Vzpomínková črta na počátky ochotnického divadla v Jemnici; je doplněna řadou dobových fotografií.
  5. Zabývá se v ní zabývá dějinami Čech a Moravy a posláním Slovanů, při čemž dějiny pojímá a vykládá ve světle antroposofického vnímání světa vycházejícího z učení R. Steinera.

Reference

Literatura

  • Vlastní archiv původce článku, ve kterém se nacházejí rukopisy knih, překlady i drobnější práce z pozůstalosti Karla Bakeše.
  • Kniha Kamenná panna (Pověsti z Jemnicka), vydaná v roce 2000 Městem Jemnice.
  • Jemnické listy, říjen 2006
  • Kniha Dějiny Jemnice, vydaná Městem Jemnice v roce 2010 (strany 266, 268, 269, 294, 576 aj.)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.