Kapitálky

Kapitálky jsou vyznačovací řez písma latinky, u kterého mají písmena tvar verzálek (velkých písmen), avšak velikost běžných malých písmen, minuskulí.[1]

Text s využitím kapitálek (vlevo kapitálky pravé, vpravo nepravé)

Pravé a nepravé kapitálky

Kapitálky jsou samostatným řezem písma, nejsou jen zmenšenou kopií znaků základního řezu. Tloušťka tahů bývá stejná jako u odpovídajících minuskulí. Pokud není k dispozici kapitálkový řez písma (případně ho program neumí využít), umožňují některé programy vykreslit „nepravé kapitálky“ tím, že použijí základní řez, který o něco zmenší (typicky na zhruba 70–75 % původní velikosti).[2] Takto zmenšené verzálky se však od pravých kapitálek liší v tloušťce tahů, proporcích znaků a mezer mezi nimi.[3] Nepravé kapitálky proto v textu vypadají světleji než okolní text.[2]

Použití

Kapitálky se používají pro vyznačování, tzn. zvýraznění či odlišení částí textu, obdobně jako kurzíva. Kapitálky se často používají pro vyznačení jmen nebo názvů, protože vzbuzují slavnostní až honosný dojem.[2] V anglofonním prostředí se kapitálky někdy používají pro zkratky a akronymy uprostřed běžného textu (s výjimkou osobních jmen), např. NATO.[3] Kapitálky se také používají pro vyznačení počátku kapitoly (případně s iniciálou), kdy je jimi zvýrazněna první řádka či fráze.[4]

Pro použití kapitálek existují v některých jazycích zvláštní pravidla. Například v němčině dlouho neexistovalo verzálkové ß (ostré s), což, aplikováno pro kapitálky, vyžadovalo a stále ve velké míře vyžaduje místo ß sázet ss.[2] Některé sázecí programy dokáží při použití pravých kapitálek v odpovídajícím formátu písma takové úpravy provést automaticky.[5] (Potřeba verzálkového ß a nesystematické používání jeho návrhů nakonec vedlo k jeho zavedení i do německých a mezinárodních norem, např. ISO/IEC 10646, a souboru Unicode (U+1E9E "LATIN CAPITAL LETTER SHARP S")[6], a k zavedení jeho používání i v některých periodických tiskovinách, např. v samotném titulu Gießener Zeitung[7]. Běžné to však zatím není a neodpovídá to ani závazným pravidlům německého pravopisu.)

Literatura
  • KOČIČKA, Pavel; BLAŽEK, Filip; MOHELSKÁ, Libuše. Praktická typografie. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2004. xv, 288 s., 1 CD-ROM. ISBN 80-722-6385-4. S. 31, 226–228.
  • BRINGHURST, Robert. The Elements of Typographic Style. 3., rozšířené a revidované vyd. Kanada: Hartley & Marks, 2004. 382 s. ISBN 0-88179-206-3. S. 48–49, 53–55, 63. (anglicky)

Reference
  1. ON 88 0111 Písmo, písmařství, písmolijectví. www.typo.cz [online]. [cit. 2008-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-16.
  2. Kočička, Blažek, str. 31
  3. Bringhurst, str. 48
  4. Bringhurst, str. 63
  5. Kočička, Blažek, str. 228
  6. Unicode5.1.0 - Notable Changes
  7. Gießener Zeitung (online verze)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.