Kaneta
Kaneta je odborné označení pro útkovou cívku (angl.: weft pirn, něm.: Schussspule). [1]

Je to kuželovitá dutinka ze dřeva nebo z plastiku v běžných délkách 170-220 mm a průměrech 12-26 mm, na kterou se navíjí útková nit k použití na člunkových tkacích strojích. Nit se podává z křížové cívky a navíjí na kanetu ve tvaru potáče (průměr 27-30 mm). Kaneta se nasazuje do člunku tkacího stroje, odkud se pak odvíjí při průchodu člunku prošlupem. [2]
Kanetovací stroje

Stroje k navíjení příze na útkové cívky se staví asi od začátku 20. století. [3]
V 1. dekádě 21. století se konstruují stroje se 4 až 80 vývody s individuálním pohonem na každý vývod nebo na čtyři vývody. Stroje jsou vybaveny různým stupněm automatizace při manipulaci s dutinkami a s plnými potáči. Dutinky nasazené na horizontálně uložených vřetenech se otáčejí konstantní rychlostí (max. cca 12 000 ot/min), vedení niti se nastavuje podle potřeby. [4]
Soukací jednotka přímo na tkacím stroji
Jeden z nejstarších patentů na soukání útku na tkacím stroji byl podán v roce 1924 v Japonsku. [5]

Sériová výroba těchto zařízení začala v 50. letech 20. století pod označením UNIFIL. [6] Nasoukané kanety se nasazují automaticky do člunku,v oběhu bývá celkem 12 cívek. U novějších konstrukcí je se dá soukat i útek ve více barvách, jejichž pořadí zanášení do tkaniny se provádí podle nastaveného programu. V 21. století se však ve světě nabízejí jen starší použité stroje s unifilem. [7]
Vývoj systému soukání kanet považovali odborníci v 80. letech 20. století za ukončený. [2] V roce 2013 se však ve světě ještě téměř polovina tkanin vyráběla na člunkových strojích, [8] nové soukací stroje na útkové cívky jsou proto nadále nutné. Jejich výroba se ovšem přesunula z Evropy do Asie. [9]
Reference
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981. Str. 638-643
- Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 248-263
- Historical Milestones [online]. Saurer Schlafhorst, 2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Pirn Winding Machine [online]. Dashmesh, 2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- The Origin of the Toyota Production System [online]. Toyota, 1995-2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- UNIFIL Trademark Information [online]. Unifil, 1994-05-16 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Looms [online]. fibre2fashion, 2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. (anglicky)
- Indian Power Loom Industry [online]. fibre2fashion, 2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Lakshmi Pirn Winding Machine [online]. Bombay Harbor, 2005-08-10 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky)