Kamenná trouba

Rybník je napájen od jihu Pstružným potokem, který teče od Kejžlice. Nad rybníkem vytváří biologicky cenné meandry. Na severní straně rybník opět opouští a odděluje se z něj mlýnský náhon.

Celkový objem rybníka V_c je 220 000 m³ a retenční objem pak V_r je 96 500 m³.[7]

Rybník je součástí přírodní rezervace, která byla vyhlášena kvůli ochraně lučních biotopů. V rezervaci se také objevují vzácní vodní ptáci a jiní živočichové.[8]

Rybník je využíván k chovu ryb a k odběru vody pro průmyslové účely.[2] K rekreaci je využíván ojediněle, ale v první polovině 20. století byl k těmto účelům hojně využíván a bylo u něj vybudováno koupaliště s písečnou pláží.[9]

Název kamenná trouba je odvozen od materiálu, z kterého byla zhotovena výpustní roura. S podobným názvem najdeme v Jižních Čechách rybník Kamenná roura.[10]

Rybník Kamenná trouba je historicky poprvé doložen v polovině 18. století v seznamu rybníků lipnického panství,[10] ale název Kamenná trouba je již zmiňován v roce 1595 v zemských deskách, kdy se uvádí, že Martin z Thurnu v roce 1594 prodal dědictví po otci Janu Rudolfovi Trčkovi z Lípy. Součástí obchodu byl i „mlýn, jenž slove pod Kamennou Troubou“.[11] V té době se nemuselo jednat o současný rybník, ale jako Kamenná Trouba byl možná nazýván dnešní pstružný potok nebo jeho údolí.[12]

• Smírčí kříž v lese na východním břehu.[13]
• K rybníku se chodil koupat a rybařit Jaroslav Hašek[14][15].
• Podle pověsti na hrázi rybníka Švédové během třicetileté války převrátili vůz, na kterém vezli ukradené zvony z kostela v Řečici.[16]

• 
  Louka s rybníkem v pozadí
• 
  Pstružný potok pod Kamennou troubou