Kaiten

Kaiten (japonsky: 回天) bylo řízené sebevražedné torpédo. Kaiten typu 1 konstrukčně vycházel z torpéda typu 93 (Dlouhé kopí). Už od začátku byl vyvíjen jako sebevražebná zbraň. První návrhy se objevily již v roce 1942, kdy mladí důstojníci Hiroši Kuroki a Sekio Nišima předložili návrh řízené zbraně, která by se vypouštěla z ponorky. Na začátku roku 1943 byly plány zbraně předloženy Gunreibu, ale ten ho odmítl. Během roku se názor změnil a v únoru 1944 byl Kaiten 1 zařazen do výzbroje námořnictva. Pro přísné utajení dostal několik krycích jmen, např. Maru-roku kanamono (〇六金物 ~ kovová příruba nula šest) nebo Kjúkoku heiki (救国兵器 ~ Spásná zbraň národa). Vyrábět se začal v loděnicích v Kure, později i v Jokosuce a v Hikari. Pro přepravu Kaitenů se používala loď nebo ponorka.

Schéma Kaiten 1

Schéma Kaiten 2

Piloti Kaitenů byli dobrovolníci, kteří byli vybíráni převážně z řad pilotů námořnictva. Vybíráni byli pouze fyzicky a psychicky zdatní jedinci. Ti, kteří měli manželky a děti, byli automaticky vyřazeni. Odmítnutí uchazeči se často hlásili k letectvu jako piloti Kamikaze. Kabina byla velice malá a nacházela se ve střední části torpéda. Vstupovalo se do ní úzkým průlezem. Na přístrojové desce bylo jen několik základních přístrojů: gyrokompas, palubní hodiny, hloubkoměr, ukazatel stavu pohonných hmot a manometr tlaku kyslíku. Nad řidičem se nacházela periskopová věžička. Pomocí pák mohl ovládat směrová i horizontální kormidla. Za sebou měl vyvažovací nádrže, nádrže pro pohonné hmoty a motor. Před sebou nádrž se stlačeným vzduchem pro pohonnou směs. Na přídi se nacházela výbušná nálož s kontaktním zapalovačem.

Během výroby Kaitenů docházelo k různým úpravám. Celkem byly vyprojektovány a postaveny čtyři typy, ale bojového nasazení se dočkal pouze Kaiten 1.