KAvZ-685
KAvZ-685 byl sovětský autobus střední velikosti, kapotové koncepce, stavěný na podvozku nákladního automobilu GAZ-53. V Česku by vozidlo této velikosti mohlo být označeno jako midibus.
| KAvZ-685 | |
|---|---|
KAvZ-685 v Arménii | |
| Typ | KAvZ-685 |
| Výrobce | Kurganský autobusový závod |
| Vyráběn v letech | 1971–1993 |
| Technické údaje | |
| Délka | 6500 mm |
| Šířka | 2550 mm |
| Výška | 3030 mm |
| Pohotov. hmotnost | 4080 kg |
| Obsaditelnost (sezení:stání) | 21:7 |
| Pohonné jednotky | |
| Motory | |
| Motor | ZMZ-53A, ZMZ-513.10 |
| Výkon | 85 kW |
| Převodovky | |
| Převodovka | |
| Druh | manuální |
| Počet přev. stupňů | 4+1 |
Historie vzniku
Předchůdcem byl autobus KAvZ-651B, stavěný na podvozku automobilu GAZ-51. První prototypy autobusu vznikly na konci šedesátých let dvacátého století v Kurganském autobusovém závodě. Zkušební série KAvZ-685 byly vyráběny od roku 1971. Tyto předsériové vozy se lišily od definitivního provedení například čtyřdílnými čelními skly. U sériových vozů byla použita dvě ohýbaná skla. Sériová výroba začala v roce 1973. V roce 1975 byla zadní směrová a brzdová světla změněna z kulatých na hranatá. Přední kombinované směrové a obrysové svítilny byly změněny na dvoubarevné. Výroba tohoto typu, včetně všech odvozených verzí, běžela do roku 1989.
Technický popis
KAvZ-685 byl kapotový autobus s malou obsaditelností, podobně jako předchůdce KAvZ-651B. Byl určen především k užívání v zemědělských oblastech. Autobus se lišil od předchůdce prostornějším salónem pro cestující, modernějším designem, měl vylepšené jízdní charakteristiky, byl spolehlivější a počítalo se s delším intervalem mezi opravami.
Podvozek nového autobusu byl účelovou modifikací základního podvozku vozů GAZ-53A (GAZ-53-40). Podvozek měl zesílený rám, účinnější odpružení a osmiválcový benzínový vidlicový motor. K přenosu zvětšeného krouticího momentu sloužila zesílená jednokotoučová spojka, nová převodovka a vylepšená kardanová hřídel. Od roku 1975 byly montovány dvouokruhové hydraulické brzdy se dvěma podtlakovými posilovači a signalizací funkce brzd.
KAvZ-685 měl dobře tepelně izolovaný salón pro cestující, pohodlná měkká sedadla s malými područkami. Místo pro řidiče bylo částečně odděleno od prostoru pro cestující, ventilace byla dostatečně účinná a navíc bylo možné otevírat boční okna nebo větrací otvory ve střeše. Plánovaný interval mezi opravami byl 260 000 km.
Modifikace
- KAvZ-685S – byl konstruován pro provoz v severských částech SSSR při teplotách do −60 °C
- KAvZ-685G – byl určen k provozu v horských oblastech ve výškách 3 až 4 000 m
- KAvZ-685M (1984–1986) – modernizovaná verze autobusu; montovala se na podvozek GAZ-53-12 s modernějším motorem ZMZ-53-11
- KAvZ-3270 (1986–1991) – modernizovaná a přejmenovaná varianta KAvZ-685M
- KAvZ-3271 (1991–1993) – mezityp před zařazením typu KAvZ-3976 do výroby
Odkazy
Literatura
- HARÁK, Martin. Autobusy a trolejbusy východního bloku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014. 224 s. ISBN 978-80-247-4738-5.
- ŠUGUNOV, Lev Michajlovič. Avtomobili Strany Sovetov. 2. vyd. Moskva: DOSAAF, 1983. 128 s.
