K-S 5 U potoka

K-S 5 "U potoka" je samostatný pěchotní srub postavený ve II. stupni odolnosti. Objekt spadal pod III. ŽSV Králíky do podúseku Červený Potok. Pevnost navazovala palebnou přehradou na sousední bunkry K-S 6 a K-S 4, jejím dalším úkolem bylo postřelovaní kulometem v kopuli důležité komunikace v Dolní Moravě.

K-S 5 U potoka
K-S 5 U potoka, pohled od jihu
Základní údaje
Typ srubuizolovaný pěchotní srub
OdolnostII
Počet pater2
Nynější stavpostaven, muzeum
MístoMalá Morava
Zeměpisné souřadnice50°6′35,83″ s. š., 16°48′26,46″ v. d.
Výstavba
Betonáž srubu30. listopadu6. prosince 1936
Velení srubu
Velitel srubuFrantišek Čech
Nadřízené ŽSVIII. ŽSV Králíky
Osádka37 mužů

Výstavba

Betonáž srubu proběhla od 30. listopadu do 6. prosince 1936.

Posádka

Plnou bojovou posádku tvořilo 37 mužů. Velitelem objektu byl jmenován poručík pěchoty František Čech. Jeho zástupcem byl určen četař Rudolf Halama (po jeho odchodu ho nahradil  desátník Pokorný) a desátník Josef Levínský.

Výzbroj

Hlavní výzbroj objektu pod betonem sestávala ze dvou 4cm kanónů vz. 36 spřažených s těžkým kulometem a dvou dvojčat těžkých kulometů vz. 37. Další z hlavních zbraní byl těžký kulomet vz. 37 v prostřední kopuli. Pomocné zbraně tvořily čtyři lehké kulomety vz. 26 ve střílnách pod betonem a dva lehké kulomety vz. 26 v pancéřových zvonech.

Historie bunkru

V období Mnichovské krize byl objekt plně připraven k boji. Mezilehlá a obvodová překážka byla plně dokončena. Srub byl vybaven zbraněmi. Použití kulometů ve zvonech a především v kopuli by bylo vzhledem k chybějícím lafetám obtížné. Chyběly také podlážky ve zvonech a zásoba munice v bunkru ještě nebyla kompletní. Byla zde instalována filtroventilace a diesel agregát. také telefonní spojení mezi objekty a pravděpodobně i spojení zemním telegrafem bylo dokončeno.

Ještě před obsazením pohraničí bylo veškeré vybavení a výzbroj z bunkru odvezeno. Válku přečkal objekt na rozdíl od jiných v úseku bez poškození. Svou roli v tom možná sehrálo že bunkr mohl být skladem pro německou armádu.

V roce 1953 vytrhal n.p. Kovošrot pancéřové zvony, které byly jen slabě poškozené. Při trhání Kovošrot poškodil stropní desku, kudy začalo do objektu zatékat. Poškozeny byly rovněž i příčky v horním patře.

Od roku 1994 objekt spravuje KVH Kralka, který zde zřídil muzeum a rekonstruuje bunkr do podoby z roku 1938.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.